Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku se učí už děti na základní škole, a přesto se stačí do nádob podívat a je jasné, že mnoho Plzeňanů nedávalo v hodinách pozor. Bioodpad je přitom velmi hodnotná surovina, ale na rozdíl od plastu a papíru je nemožné ji po svozu roztřídit. Zatímco sběrné dvory a velkoobjemové kontejnery plní kvalitně vytříděný materiál, který kompostárny s vděkem přijmou, problém představuje veřejný nádobový sběr. Právě obsah těchto popelnic končí zbytečně na skládkách.
„Největší chybou je, že tady funguje veřejný nádobový sběr, kdy do popelnic každý nacpe, co se mu zlíbí. Stačí se podívat do jakékoli hnědé nádoby. Když pár takových popelnic svezeme na kompostárnu, tak nám jednoduše řeknou, že to tam nechtějí. Polovina obsahu popelnic je sice bio, ale zbytek je všemožný odpad. Takový svoz ve výsledku stojí nemalé peníze a stejně to v 95 procentech případů skončí na skládce, protože ta jakost je příšerná,“ vysvětluje podstatu problému technický náměstek společnosti Čistá Plzeň Jan Šneberk.
V minulosti fungoval na území celého města velmi nejednotný systém a každý obvod si bioodpad řešil po svém. V roce 2017 se Plzeň rozdělila na dvě zóny. V červené, kam spadají oblasti s převládající bytovou zástavbou, zůstal zachován nádobový sběr. V zelené oblasti s převládající zástavbou rodinných domů a rekreačních objektů, byly velkoobjemové kontejnery.
„Bohužel se však po stížnostech občanů nesystémově vrátily hnědě nádoby i do zelených zón. Dnes je jedna třetina bioodpadu, která jde ze sběrných dvorů v pohodě, třetina z velkoobjemových kontejnerů je také v pořádku a zbývá onen nádobový sběr, který končí bez užitku na skládce. Osobně je mi velmi žinantní, když vidím starší paní, která vše pečlivě třídí a pak okolo projde někdo, kdo se nerozpakuje hodit do bioodpadu igelitový pytel s všemožným bordelem,“ postěžoval si Šneberk.
A to není jediný kámen úrazu. Další věcí je fakt, že se lidem nechce za popelnice platit. A dokud převládá skupina těch, kteří chtějí něco zdarma, tak se nic nezmění. „Změna současného systému je záležitostí politické vůle, která zatím nebyla dostatečná. Počet voličů, co to chtějí mít zadarmo je stále vyšší než těch, co chtějí, aby to mělo smysl,“ podotýká Šneberk.
Problematiku nakládání s bioodpadem si uvědomuje i současný plzeňský primátor Pavel Šindelář (ODS), který připomněl, že jedno řešení je tu už teď. „My komukoli, kdo si zažádá, poskytneme zadarmo popelnici a zájemci si pak už jen platí 90 korun za svoz, který je na zavolání a Čistá Plzeň odpad ve vybraných termínech odveze. Je na místě uvažovat o tom, že v některých lokalitách ty hnědé popelnice prostě zmizí a zůstane tento systém, který si může každý objednat, anebo odveze bioodpad do sběrného dvora, kde jej zdarma uloží. Vůle k tomu je, ale je třeba k tomu dojít postupně,“ sdělil primátor.
V roce 2017 se zkompostovalo 25 procent vytříděného bioodpadu, v roce 2020 už to bylo přes 50 procent.
Zájem o tuto službu pomalu roste. Během posledního měsíce si o hnědou popelnici zažádalo zhruba 60 Plzeňanů. „Jsme v období, kdy se zeleň ještě tolik neseče, takže očekáváme, že poptávka ještě poroste,“ uvažuje Šneberk.
Kromě toho by chtěla Čistá Plzeň zřídit městskou kompostárnu, kam by lidé mohli bezplatně vozit bioodpad a naopak si mohli zdarma odvézt kvalitní substrát. „Už máme vytipovanou lokalitu. Projekt je v souladu s územním plánem a teď jenom bude záležet na financování a na tom, abychom sladili harmonogram a vše dobře zkoordinovali,“ potvrdil technická náměstek Čisté Plzně a dodal: „Bioodpad je hodnotná surovina. Myslím, že daleko hodnotnější, než třeba plast. A mělo by se s ní nakládat tak, aby to mělo smysl. Z České republiky ročně zmizí stovky tisíc tun půdy. Myslím, že více, než tady samo vznikne. A my si takovouto surovinu, kterou tady máme, znehodnotíme. Je to škoda, takže by to chtělo, aby se v tomto něco událo a změnilo.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
