Plzeň spustila provoz městské kompostárny za 25 milionů korun. Areál má rozlohu přes jeden hektar a je pod čistírnou odpadních vod v Jateční ulici. V prvním zkušebním roce pojme 2500 tun bioodpadu, což odpovídá objemu, který ročně odeberou čtyři městské sběrné dvory a desítky velkoobjemových kontejnerů. Právě odtamtud bude odpad pocházet. Obsah hnědých popelnic, jaké můžeme vidět v ulicích města, se tam svážet nebude.

Z ulic Plzně by měly zmizet hnědé popelnice na bioodpad. Lidé do nich totiž mnohdy odkládají naprosto cokoliv. Polovina obsahu popelnic je sice bio, ale zbytek je všemožný odpad. Město zvažuje reorganizaci systému tak, že bude klást důraz na sběr přes velkoobjemové kontejnery, kde je většinou kvalita bioodpadu mnohem vyšší. Měly by z plzeňských ulic zmizet hnědé popelnice na bioodpad? Je to dobrý nápad? Co si o tom myslí politici z plzeňského zastupitelstva se dočtete v naší Politické koridě.

Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku se učí už děti na základní škole, a přesto se stačí do nádob podívat a je jasné, že mnoho Plzeňanů nedávalo v hodinách pozor. Bioodpad je přitom velmi hodnotná surovina, ale na rozdíl od plastu a papíru je nemožné ji po svozu roztřídit. Zatímco sběrné dvory a velkoobjemové kontejnery plní kvalitně vytříděný materiál, který kompostárny s vděkem přijmou, problém představuje veřejný nádobový sběr. Právě obsah těchto popelnic končí zbytečně na skládkách.

Firma Bytes HT provozovala v Horšovském Týně-Semošicích na Domažlicku větší kompostárnu, než jakou měla povolenou. Porušila tím zákon o odpadech. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni jí uložili pokutu 120 tisíc korun. Společnost nepodala odpor, sankce koncem září nabyla právní moci, řekla mluvčí inspekce Jana Jandová.

Sportovní areál Ski&Bike Špičák opravuje nerovnosti na svazích a erozní rýhy na sjezdovkách speciální kompostem z luk v Národním parku Šumava. Jeho složení je vyladěné se správou CHKO Šumava. Nesmí například obsahovat zárodky rostlin, které do této oblasti nepatří. Před dvěma roky tak na Špičáku poprvé upravili dolní část rodinné sjezdovky Spodní Šance, dnes se pustili do jednoho z úseků sjezdovky U Zalomeného. Rovnější terén sjezdovek, porostlý travou, znamená pro areál mimo jiné úsporu vody při zimním zasněžování technickým sněhem, řekl ředitel areálu Vladimír Kasík.