To, že třídění odpadu má smysl, není třeba rozporovat. Stejně jako to, že lidé v ČR se v této prospěšné aktivitě rok od roku lepší. Podle aktuálních dat v naší zemi pravidelně třídí 75 procent obyvatel. Na druhou stranu je třeba si ale reálně přiznat, že i tak je pořád co zlepšovat - hlavně co se týče třídění v přírodě - během sportování, na výletě nebo aktuálně i na grilovačkách nebo festivalech.

V loňském roce vyprodukovaly firmy v Česku o více než čtyři procenta více obalů. Díky zodpovědnému přístupu Čechů se jich ale větší množství také vytřídilo a zrecyklovalo. Podle dat autorizované obalové společnosti EKO-KOM každý Čech v loňském roce vytřídil v průměru přes 88 kilo odpadů. K recyklaci nebo energetickému využití jich tak bylo předáno více než 89 procent.

České domácnosti se minulý rok opět zlepšily v třídění obalů. Do barevných popelnic už odpad odnáší 75 procent lidí. Každý vytřídil přes 75 kilo, nejvíc z toho papíru, pak kovů, plastů, skla a nejméně nápojových kartonů. K dispozici už mají skoro milion kontejnerů a dalších nádob.

Češi za rok vytřídí desítky kilogramů odpadu a stále více z nich považuje třídění za samozřejmou záležitost. Takový závěr vyplynul z výsledků systému společnosti EKO-KOM, který podrobně zmapoval problematiku za uplynulý rok. Minulý rok byl z pohledu množství vytříděného materiálu rekordní i díky tomu, že sběrné nádoby jsou pro lidi stále dostupnější.

V posledních měsících běží intenzivní debaty o povinném zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Stojí proti sobě dvě skvěle argumentačně vybavené lobbistické skupiny a někde uprostřed je spotřebitel. Povinné zálohování tlačí především velké nápojářské společnosti, pro které jsou investice do odběrných automatů, zaměstnanců a prostor pro skladování PET lahví daleko únosnější investicí než pro menší nápojáře.

Radost z vánočních dárků často střídá stres, kam se všemi obaly po štědrovečerním rozbalování. Papírová krabice do modré popelnice, igelitový obal do žluté. Jak je to ale s poněkud méně běžným odpadem?

Přes dvacet popelnic s fialovým víkem najdou lidé na území čtvrtého městského obvodu. Jedná se o pilotní projekt, který ukáže, jestli dokáží lidé efektivně třídit jedlé tuky a oleje z domácnosti. Pokud se ukáže, že ano, přibudou v ulicích Plzně další sběrné nádoby. Poslední dva roky stály tyto popelnice i na Jižním Předměstí a na Borech. Lidé do nich ale vyhazovali všemožný odpad a nemělo smysl, aby tam nadále zůstávaly.

Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku se učí už děti na základní škole, a přesto se stačí do nádob podívat a je jasné, že mnoho Plzeňanů nedávalo v hodinách pozor. Bioodpad je přitom velmi hodnotná surovina, ale na rozdíl od plastu a papíru je nemožné ji po svozu roztřídit. Zatímco sběrné dvory a velkoobjemové kontejnery plní kvalitně vytříděný materiál, který kompostárny s vděkem přijmou, problém představuje veřejný nádobový sběr. Právě obsah těchto popelnic končí zbytečně na skládkách.

Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Největším oslavencem však pravidelně bývá sedmý zdroj – recyklace a recyklovatelné materiály.

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.