Během února zmizí z ulic Plzně hnědé popelnice na bioodpad. Důvod je prostý. Lidé do nich hází všechno možné, třeba plastové lahve, pytlíky a výjimkou nejsou ani hadry. Takový odpad už není možné roztřídit a místo do kompostárny směřuje rovnou na skládku. Společnost Čistá Plzeň proto rozmístí více velkoobjemových kontejnerů, kde bývá bioodpad kvalitní, a bude je častěji vyvážet. Zájemci si také mohou objednat své vlastní hnědé popelnice.

Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku není složitá, přesto mnoho lidí znehodnocuje bioodpad věcmi, které do něj rozhodně nepatří. Důkazem je i nové video, které zveřejnila společnost Čistá Plzeň. Na záznamu je vidět, že se mezi zbytky ovoce, zeleniny či listí válí množství plastů nebo dokonce hadry. Město chce kvalitu bioodpadu zvýšit. Lidé si proto mohou objednat vlastní nádoby a platit pouze za jejich svoz. Do budoucna by totiž měly hnědé popelnice z ulic města zmizet.

Plzeň chce zvýšit kvalitu a efektivitu třídění biologicky rozložitelného odpadu. Lidem nově umožní, aby si u městské odpadové firmy bezplatně objednali nádoby na bioodpad s tím, že platit budou pouze za svoz. Do budoucna by měly hnědé popelnice zmizet z ulic města. Důvod je jednoduchý. Někteří do nich totiž ukládají odpad, který nemá smysl vozit do kompostárny a obsah popelnic končí na skládce.

Na začátku září se pracovníci společnosti EKO-KOM sešli, aby se pustili do rozboru a následné likvidace jedné z mnoha černých skládek, kterých jsou na území celé České republiky stovky. Rozbory černých skládek jsou pro EKO-KOM poměrně novinkou, začal je provádět teprve se zavedením povinnosti hradit náklady na úklid takzvaného litteringu.

Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku se učí už děti na základní škole, a přesto se stačí do nádob podívat a je jasné, že mnoho Plzeňanů nedávalo v hodinách pozor. Bioodpad je přitom velmi hodnotná surovina, ale na rozdíl od plastu a papíru je nemožné ji po svozu roztřídit. Zatímco sběrné dvory a velkoobjemové kontejnery plní kvalitně vytříděný materiál, který kompostárny s vděkem přijmou, problém představuje veřejný nádobový sběr. Právě obsah těchto popelnic končí zbytečně na skládkách.

Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

Elektrické spotřebiče, oblečení, koberec nebo opotřebený nábytek. Mnohdy to kolem kontejnerů v Plzni vypadá, jako kdyby se někdo stěhoval a místo do sběru odvezl celý obývací pokoj k popelnicím. Situaci moc nepomohly ani vánoční svátky a oslavy Silvestra, kdy objem odpadu viditelně nabobtnal. Problém evidují také v prvním městském obvodu, kde si lidé stěžovali i na zbytky po rachejtlích.

Kontejnery na tříděný odpad, bioodpad nebo kontejner na suť. Sběrné místo za půl milionu korun na ploše 225 metrů čtverečních má především snížit výskyt skládek a zlepšit tak život obyvatelům Radčic.