Přesně před 40 lety, 8. prosince 1980 byl John Lennon postřelen před svým newyorským domem fanouškem Markem Davidem Chapmanem. Stalo se to v okamžiku, kdy se bývalý člen legendárních Beatles vracel z večerního nahrávání. I přes rychlý převoz do nemocnice Lennon svým zraněním podlehl. Jeho vražda měla celosvětový ohlas. Johnu Lennonovi byl věnován například památník Strawberry Fields ve Spojených státech amerických z roku 1985 nebo Imagine Peace Tower na Islandu z roku 2007.
V tehdejším Československu se na Malé Straně u Maltézské zahrady objevil jeho symbolický hrob, kam lidé nosili květiny a svíčky. Zeď začala být všeobecně nazývána jako Lennonova zeď. Na začátku prosince letošního roku vydalo Muzeum paměti XX. století k tomuto výročí knihu s názvem Lennonova zeď v Praze.
V okolí dnešní Lennonovy zdi se již od šedesátých let objevovaly vzkazy pro Jana Wericha, který bydlel nedaleko na Kampě, později i protestní nápisy.
Od sedmdesátých let byla zeď nazývána „Zdí nářků“ a objevovaly se na ní křídou psané většinou milostné básně, které byly občas zamalovány bílou barvou, ale brzy se zase objevily další.
Již několik dní po Lennonově smrti v prosinci 1980 mu jeho fanoušci vytvořili prostý symbolický náhrobek právě na Velkopřevorském náměstí, kde využili někdejší niku obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady. Neznámý autor zde křídou napsal Za Johna Lennona a nad nápis nakreslil kříž. Lidé k symbolickému náhrobku začali nosit květiny, svíčky či Lennonovy fotografie.
Na Lennonově zdi, jak se místu začalo na počátku osmdesátých let říkat, se postupně objevovaly nápisy. Již krátce po svém vzniku se stala pražským fenoménem, jehož význam dalece přesáhl prosté vzpomínkové místo. Vždy ve výroční den Lennonovy smrti se zde konala shromáždění, která od roku 1984 přerůstala v protirežimní demonstrace.
Od poloviny 80. let se na Kampě mj. podepisovaly petice proti rozmístění jaderných zbraní na obou stranách Evropy, které požadovaly propuštění politických vězňů a umožnění výkonu náhradní civilní služby. Původně malá setkání přerůstala pod vlivem policejních zásahů ve vystoupení proti režimu.
Jednalo se od roku 1970 o největší protestní shromáždění a předznamenalo také pouliční demonstrace na konci 80. let 20. století.
Po navrácení areálu řádu maltézských rytířů se vlastník rozhodl zeď opravit. Na návrh Mírového klubu Johna Lennona řád nechal malíře Františka Flašara na zeď vytvořit portrét Johna Lennona. Zeď se během času měnila a původní Lennonův portrét byl dlouho schován pod vrstvou nových maleb. Pokaždé, když byly malby přetřeny barvou, následující den se obnovilo mnoho veršů a obrázků květin. Dnes zeď reprezentuje symbol svobodných ideálů, mezi které patří láska a mír.
Právě o mimořádném ohlasu událostí, které jsou sojeny s Lennonovou zdí, vydalo na počátku prosince 2020 Muzeum paměti XX. století rozsáhlou knihu s názvem Lennonova zeď v Praze autorů Petra Blažka, Filipa Pospíšila a Romana Laube.
„Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule,“ říká spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
Setkání ve Werichově vile uvedl předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových Prahy Jiří Pospíšil.
„Pro spoustu Pražanů a návštěvníků Prahy se právě Lennonova zeď na Kampě stala symbolem svobody a konce jedné epochy. Tahle připomínka jeho památky vždy odrážela dobové spory o minulost i budoucnost společnosti. A jsem si jistý, že tomu tak bude vždy. I proto jsem rád, že se Muzeu paměti XX. století společně s Museem Kampa podařilo uspořádat debatu ve Werichově vile, dostupnou online v den výročí smrti Johna Lennona, a připomenout si jejím prostřednictvím momenty, ve kterých právě tato památka sehrála významnou roli,“ dodává Jiří Pospíšil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
