Pátek 5. 6. 2026 | Svátek má Dobroslav
Dnes, 07:35
Je tomu přesně 560 let, kdy se výrazně proměnil znak Plzně. K tehdejší chrtici a velbloudovi přibyla další dvě pole. Zlaté opásané kříže a zbrojnoš s černou orlicí. Znak se od té doby ještě několikrát proměnil. Konečnou podobu získal v roce 1578. Poněkud kuriózně ale dnes působí plán, kdy měly znak města obohatit symboly průmyslové vyspělosti regionu, třeba víko atomového reaktoru. Nápad představil tajemník Národního výboru v únoru 1986, o dva měsíce později přišla havárie v Černobylu.
Plzeňský městský znak prošel ve své historii řadou vývojových změn. Současnou podobu má už celá staletí. Chybělo ale málo a mohli mít Plzeňané znak vskutku bizarní. Ke kuriózní snaze o úpravu městského znaku došlo na poradě u tajemníka Národního výboru města Plzně Vojtěcha Hejduka 18. února 1986, kde projednávali návrh na úpravu městského znaku, který podle jejich představ příliš připomínal feudalismus.
„Podle návrhu malíře Josefa Šteffla, podpořeného Městským výborem Komunistické strany Československa a údajně též tajemníkem ÚV KSČ Karlem Hofmannem, měl být znak rozhojněn o dvě horní pole – vpravo s ozubeným kolem, vlevo s víkem atomového reaktoru jako symboly průmyslové výroby ve městě. Pro odpor Archivu města Plzně i obavy vedení NVmP ze složité schvalovací procedury při změně znaku návrh zapadl,“ sdělili naší redakci zástupci Archivu města Plzně.
Z plánu tak sešlo jen krátce před havárií jaderné elektrárny v Černobylu 26. dubna 1986. Z nápadu se rázem stala záležitost z oblasti černého humoru. Návrh možné podoby znaku se ve fondech městského archivu nenachází a odborníci ani nemají informace o jeho možném umístění. Je také dost možné, že už vůbec neexistuje.
Nejstarší známou verzí plzeňského znaku byl červený štít se stříbrnou chrticí ve skoku, se zdviženým ocasem a zlatým obojkem. Tuto podobu měl znak před rokem 1433. Druhou nejstarší částí znaku je velbloud, který se symbolem města stal v období husitství. Jednalo se o výsledek neúspěšného husitského obléhání Plzně. Při jednom z výpadů za městské hradby se Plzeňanům podařilo ukořistit v táboře obléhatelů živého velblouda. Vrátit ho nechtěli ani za tučné výkupné – některé prameny hovoří o 50 kopách grošů, jiné o dvou stech kopách.
Čtvrtek, 8. února 2024, 14:02
Pořádné pozdvižení v Plzni způsobila kovová socha velbloudice, která se objevila před novou nákupní zónou na okraji města poblíž hlavního tahu na Karlovy Vary. Na sociálních sítích se objevila celá řada naprosto hloupých komentářů. Lidé se v nich...
„Dokonce odmítli i nabízenou možnost výměny velblouda za jednoho z urozených zajatců. Ještě v roce 1434 poslali Plzeňští velblouda do Norimberku jako dar za pomoc při obléhání husity. Původní barva pole nebyla ovšem zelená, ale modrá. K záměně došlo v roce 1578 v papežské kanceláři při dalším polepšování znaku. Podle tradice bylo znamení velblouda darováno Plzeňským císařem Zikmundem, bezpečné doklady pro to ale chybějí. Následně si Plzeňané opět svévolně doplnili erb postavou anděla štítonoše,“ doplnili archiváři.
K další změně erbu došlo za vlády Jiřího z Poděbrad. Za věrnost Římu obohatil papež Pavel II. plzeňský znak, když 5. června 1466 vydal bulu, jíž přidal k oběma starším polím erbu dvě nová a zároveň povolil městu pečetit červeným voskem. Od té doby tvořil plzeňský erb čtvrcený štít s prvky, které symbolizovaly papežskou stolici a poměr Čech k římské říši. V prvním stříbrném poli jsou dva svázané zlaté klíče. Ve druhém zlatém poli je zbrojnoš s připásaným mečem, který podpírá pravicí pravou polovinu černého orla s roztaženým křídlem a s vyplazeným jazykem.
Neděle, 31. května 2026, 09:01
Některé obecní znaky působí důstojně. Jiné vypadají, jako když si heraldik trochu zapřeháněl. Ve většině případů odkazují na pamětihodnosti, historii regionu nebo se inspirují místními legendami. Jak jinak si totiž vysvětlit, že v obci se třemi...
„Ve druhé polovině 15. století si Plzeňští opět rozmnožili erb, tentokrát o srdeční štítek, do něhož vložili složitý obraz pečeti z doby založení města. Srdeční štítek byl červený a v něm stříbrná hradba s cimbuřím o pěti stínkách mezi dvěma stříbrnými věžemi. Dole měly otevřenou branku a nad ní vysoké okno. Uprostřed hradby byla otevřená gotická brána, ve které stál vlevo hledící král v plášti,“ popisují badatelé.
Konečnou podobu dostal plzeňský městský znak za papeže Řehoře XIII. roku 1578. V Plzni proběhla protireformace o polovinu století dříve než v jiných královských městech. Na důkaz vítězství katolictví přidal papež Řehoř XIII. plzeňským nad dosavadní štít znaku vysoký zlatý kříž, vztyčený na zeleném trojvrší. V trojvrší byl zlatý nápis „IN HOC SIGNO VINCES“ (V tomto znamení zvítězíš). „Znak se beze změn užíval až do roku 1948, v následujícím období bez štítonoše a od roku 1990 opět v původní podobě,“ uzavřeli pracovníci Archivu města Plzně.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
