Čtvrtek 4. 6. 2026 | Svátek má Dalibor
Dnes, 14:51
Ve věku 78 let zemřel vynikající chirurg a dlouholetý záchranář Ivan Borek. Jako lékař se během své kariéry zúčastnil čtyř zahraničních misí. Od roku 2004 působil na pozici lékaře výjezdové základny Rokycany. Tam pracoval až do konce roku 2013, kdy odešel do starobního důchodu. K záchranné službě ovšem poprvé nastoupil už v roce 1977. Byl také spoluzakladatelem rokycanského Chirosu.
Lékař Ivan Borek vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. Původně se chtěl stát gynekologem, ale protože všechna místa byla v té době obsazená, začal se věnovat chirurgii. Obrovské zkušenosti získal také během svých zahraničních misí. Čtyři roky po nástupu do prvního zaměstnání odjel jako mladý chirurg s českým týmem zajišťovat chod nemocnice v Kambodži. Zpětně to považoval za obrovskou školu.
„Všude byla špína, neskutečná bída a spousta komárů. Řešili jsme mnohdy v nesterilních podmínkách vše, od akutních břišních příhod přes utrhané nohy až po poranění očí,“ vzpomínal Ivan Borek na jednu ze zahraničních misí. O mnoho let později, v roce 2002 odjel do Kazachstánu pracovat u záchranné služby a současně v chirurgické ambulanci pro cizince, kteří tam byli zaměstnaní v ropných střediscích.
„V roce 1995 se Ivan Borek stal spoluzakladatelem privátní ambulance Chiros v Rokycanech, která se postupně stala na Plzeňsku velmi vyhledávaným a populárním lékařským zařízením. Za více než 30 let činnosti zde lékaři provedli na 650 tisíc výkonů. Jen několik dnů před jeho úmrtím se Chiros zařadil mezi nejlépe hodnocená chirurgická pracoviště v Plzeňském kraji a v žebříčku portálu Firmy.cz získal ocenění TOP Firma 2025 v kategorii Chirurgické ordinace a pracoviště,“ říká Vítězslav Sladký z krajské záchranné služby.
Kariéru na záchranné službě v nemocnici v Rokycanech zahájil Ivan Borek už v roce 1977. Po roce 1989 pracoval na záchranné službě okresů Plzeň-jih a Rokycany a teprve po reorganizaci se stal členem lékařského týmu ZZS PK.
Sám na své působení na „rychlé“, jak se tehdy záchranné službě říkalo, vzpomínal: „Na záchranku v Rokycanech, která byla jednou z prvních v republice, jsem nastoupil v roce 1977. Byla tehdy součástí nemocnice a dispečink měla na ARU. Nebyly mobily, měli jsme jen vysílačky, které v některých místech nefungovaly. Vybavení sanitky bylo s tím dnešním nesrovnatelné. Prostě terénní medicína se vším všudy. Bylo to dobrodružné a svým způsobem krásné. Skončil jsem v 65 letech, protože si myslím, že lékař na záchrance musí být fyzicky velmi zdatný.“
Ivan Borek patřil k nestorům rokycanské záchranné služby i místní chirurgie. „S vděčností na něho budou vzpomínat nejen pacienti, ale také kolegové. Měl zlaté ruce, dokázal šířit klid i pohodu a byla s ním navíc legrace. Čest jeho památce,“ dodal Vítězslav Sladký.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
