Středa 3. 6. 2026 | Svátek má Tamara
Dnes, 07:55
Už ve čtyři ráno vyrážejí do terénu a ze země i ze vzduchu hledají ukrytá srnčata, aby je odnesli do bezpečí, než vypukne senoseč. Jen za květen zachránil spolek na Plzeňsku neuvěřitelných 455 srnčat. I přes velké nasazení se nedaří pokrýt všechny lokality, někteří zemědělci je volají na poslední chvíli a někdy zažívají i chvíle bezmoci. Například když v trávě najdou mrtvé srnče, které dle nich prokazatelně zakousl pes. Apelují proto na pejskaře, aby v době takzvaného kladení mláďat měli svá zvířata na vodítku.
„Ono nestačí, že se seče. Na srnčata a jiná mláďata ukrytá v lukách a polích čeká i další nebezpečí. Včera jsem paní, která se procházela v louce se svým psem na volno, říkala: ‚Tady jsou srnčata, vy si ho stoprocentně přivoláte?‘ Dnes jsem s dronem našla nedlouho mrtvé, vyhnané ze svého úkrytu a s krvácející ranou srnče. Netvrdím, že to bylo zrovna od tohoto psa, ale od psa určitě. Bezohlednost některých je nekonečná,“ posteskla si Irena Kotzauerová ze spolku Stop sečení srnčat Plzeňsko.
Její krátký příspěvek rozproudil obrovskou diskuzi. „To je tak odporný, že se to nedá ani popsat. Jedni vstávají ve tři hodiny ráno a zachraňují mláďátka před sečením a potom se tam vrhnou bezohledná prasata a celé to dočubí. Nechali by vlastní "mláďata" také napospas psa, který z toho nemá rozum?“ ptá se například Jitka H.
„Chudáček. Bohužel, tohle vídám denně u nás, psi na volno a majitel čumí do mobilu a neřeší, co kde pes dělá. Sama jsem měla několik psů, ale tohle by mě nenapadlo,“ podotkla Jana K. Jiní se ptali, jestli za tím byl opravdu pes a nešlo třeba o útok lišky. Podle Kotzauerové bylo mrtvé srnče pár kroků od benzinové pumpy u pěšinky, kam chodí hodně pejskařů.
„Kočka zakousne malého zajíčka a srnče už opravdu ne. Rys tu není, a i tak by si ho odnesl, zrovna tak jako liška, vlk. A po kuně by nemělo díru v boku. Zeptejte se myslivců, jak vypadá zvíře potom, co na něm hodovala kuna. Takže opakuji, ačkoliv jsem pejskař, tak tvrdím, že z 99 % je to "práce" psa. Není to jeho chyba, ale je to chyba toho, kdo by měl být na druhém konci vodítka. Tečka,“ reagovala Kotzauerová.
Spolu s kolegy a řadou dobrovolníků zachránili jen během května na Plzeňsku 455 srnčat. Jen pro srovnání – za loňskou sezonu jich vynesli 661 a v terénu strávili 60 dní. Je tak více než zřejmé, že tento rekord znovu pokoří.
„Jedeme pořád na plné obrátky, nestíhám vypisovat jednu lokalitu za druhou. Během dne jich stíháme několik, každý jeden dronař přejíždí na několik míst a s ním dobrovolníci podle svých možností. Bohužel nezvládáme všechno, nemůžeme počítat ztráty, zhroutili bychom se z toho. Rána jsou strašně krátká, začínáme ve čtyři, v půl páté a v osm hodin už nevidíme. A je nám jasné, že tam zůstanou. Snažíme se dělat maximum, ale jsme jen obyčejní lidé, co se nemůžou na tahle šílená jatka na loukách jen tak dívat. Drží nás radost ze zachráněných životů,“ uvedla Kotzauerová.
Obrovsky jim pomáhají už zmíněné drony s termokamerou, které mláďata s jistotou najdou. Musí ale být chladné ráno, dokud není okolí rozpálené od sluníčka. Se spolkem spolupracují myslivci, kteří louky procházejí s vycvičenými psy, kteří na srnče upozorní. Neobejdou se ale bez dobrovolníků, kterých nikdy není dost. Pokud by někdo chtěl spolku pomoci, může ho kontaktovat přes sociální sítě nebo prostřednictvím webu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
