St 2. 9. 2026Adéla
Zprávy

Mokřad vznikl v důsledku činnosti bobra. Území už se díky úpravám nebude rozšiřovat

Richard Beneš2 minuty čtení4. 3. 2026, 18:03
Mokřad vznikl v důsledku činnosti bobra. Území už se díky úpravám nebude rozšiřovat
Mokřad vznikl v důsledku činnosti bobra. Území už se díky úpravám nebude rozšiřovat · Foto: Se svolením Plzeňský kraj, Pixabay.com

Podařilo se stabilizovat vodní režim mokřadu v nivě Točnického potoka u obce Ostřetice na Klatovsku. Úpravy zajistily zachování důležitého mokřadního biotopu a zároveň zabránily jeho dalšímu nekontrolovanému rozšiřování na okolní zemědělsky využívané pozemky. Díky úpravě se navíc předpokládá usídlení dalších druhů živočichů. Krajinné úpravy vznikly za podpory kraje a soukromé společnosti.

Mokřad vznikl v posledních letech samovolně v důsledku činnosti chráněného bobra evropského, který zde vytvořil soustavu hrází. Voda se postupně rozlila do široké nivy a místy zaplavila ornou půdu. Zároveň se však vytvořilo mimořádně cenné území s výskytem řady vzácných druhů ptáků, obojživelníků i hmyzu.

„Je dobře vidět, že se tato lokalita postupně stala bezpečným útočištěm pro řadu vzácných živočichů. Objevuje se zde jeřáb popelavý, bukač velký či volavka bílá. Zaznamenali jsme také stopy vydry říční a pravidelný výskyt několika druhů netopýrů. Právě proto, že jde o chráněné živočichy, je důležité pečovat i o jejich přirozené prostředí. A já jsem rád, že se nám to skrze Zdravou krajinu daří,“ uvedl Petr Fišer (ANO), radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství.

Rozsáhlá niva s vrbovými porosty vytvořila dobré podmínky pro pestřejší přírodu, zároveň ale docházelo k podmáčení sousedních polí a k zarůstání území nežádoucí vegetací. Na začátku února 2026 proto byly v zaplavované části upraveny dvě vodní laguny a podél hranice se zemědělskými pozemky vzniklo nové koryto, které odvádí přebytečnou vodu mimo pole. Z vytěžené zeminy byl navíc navršen ochranný val, jenž pomáhá bránit erozi i rušivým vlivům z okolí. Úpravy tak zlepšily ochranu okolních pozemků a zároveň vytvořily nové podmínky pro ptáky a obojživelníky.

Díky těmto změnám se očekává, že lokalitu nově osídlí například čolek obecný, ropucha obecná, rosnička zelená či skupina zelených skokanů. Vývoj území bude pravidelně sledován v rámci monitoringu zaměřeného na ptáky, obojživelníky i vodní hmyz. Projekt umožnil zachovat již vzniklý mokřad jako důležitý krajinný prvek a zároveň nastavit jeho fungování tak, aby neomezoval zemědělské hospodaření v okolí. Mokřady mají zásadní význam pro zadržování vody v krajině, zmírňování dopadů sucha i samočištění povrchových vod.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
SRPEN 2026: Werichova chata, Ejpovické monstrum i provokatér z Clashe u souduZprávy

SRPEN 2026: Werichova chata, Ejpovické monstrum i provokatér z Clashe u soudu

Srpen a letní prázdniny jsou za námi, a to znamená jediné. Je tu náš pravidelný přehled textů, které nejvíce zaujaly čtenáře Plzeňské Drbny. Jako tradičně jsme přinesli zajímavosti ze Šumavy, tentokrát jsme popsali osud Werichovy chaty. Zaujal také Jakub Vágner se svým úlovkem v ejpovickém lomu. Velký zájem médií byl také o soud s provokatérem, který vystupuje jako Nespokojený občan. Bylo toho ale mnohem víc.

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětíDoprava

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětí

Děti se vrací po prázdninách zpět do školních lavic. Podle analýzy BESIP eviduje Policie ČR od ledna 2023 do června 2026 celkem 1 748 nehod cyklistů mladších 14 let, dvě skončily úmrtím dítěte. Téměř polovina zraněných dětí (45,3 %) neměla přilbu. Tým silniční bezpečnosti proto před návratem do škol připomíná zásady bezpečné cesty na kole.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook