Světově proslulé klatovské karafiáty mají nový druh. Květina dostala jméno Přemysl Otakar II.

Během 212 let trvající tradice pěstování karafiátů v Klatovech se podařilo vyšlechtit už 60 odrůd. Poprvé představil pěstitel Peter Pošefka svůj nový karafiát při klatovské pouti v neděli 13. července ve výstavní zahradě naproti Pavilonu skla za přítomnosti starosty města Rudolfa Salvetra (ODS). Ten dal květině jméno po Přemyslu Otakarovi II., který v roce 1260 Klatovy založil. Úspěšný pěstitel už se může pochlubit i několika dalšími odrůdami karafiátů, které se mu podařilo vyšlechtit. Karafiátům se věnuje už přes 40 let.

Je zvykem, že klatovské karafiáty dostávají většinou jména po významných osobnostech, často spojených s městem. Například v roce 2013 dostala nová odrůda jméno po význačném jezuitovi Vojtěchu Chanovském, nebo v roce 2016 po Františku Machníkovi, který byl ředitelem klatovské hospodářské školy a ministrem národní obrany v letech 1935 až 1938. Jedny z posledních nově vyšlechtěných karafiátů dostaly v roce 2018 jména Klatovy a Poligny po francouzském partnerském městě. Nový druh se vyznačuje tím, že má zcela jiné barevné provedení, které zatím neexistovalo. Některé karafiáty ale dostávají jména i podle barevného provedení – příkladem může být Labuť nebo Žlutý kanárek.

Vyšlechtit a ustálit nový druh trvá podle Pošefky pět až sedm let a od pěstitele vyžaduje především nemalou trpělivost. Kdysi se uvádělo, že karafiátů byly až stovky druhů – zřejmě to bylo jen tím, že se sečetly všechny rostliny z katalogů několika zahradníků ve městě. Teprve po přesném třídění Josefem Čechurou v druhé polovině 19. století se počet druhů ustálil na 60 až 70 v šesti základních skupinách. Za 200 let šlechtění jich zřejmě bylo více, některé druhy ale vymizely, po jiných zůstaly přesné popisy.

Klatovské karafiáty hrají pestrými barvami od bílé, žluté a oranžové po růžovou, fialovou a všechny odstíny červené. Místní zahradníci pak pěstováním a šlechtěním z původně drobnokvětých karafiátů vypěstovali speciální plnokvětý druh s jemnou hřebíčkovou vůní. Tradici pěstování karafiátů ve městě aktuálně udržuje desítka specialistů, převážně staršího věku. Ti také uchovávají současné druhy. Květiny pak vystavují vždy v červenci po dobu tří týdnů ve výstavní zahradě v centru města naproti muzeu a Pavilonu skla. Klatovští pěstitelé neprodávají karafiáty jako řezané květiny, ale jen sazenice nebo mateční rostliny v květináčích. Po stovkách takto připravených rostlin se okamžitě zapráší a po pěti dnech už není co prodávat. Výstavu můžete právě teď navštívit. 

Karafiáty se v Klatovech začaly pěstovat v roce 1813. Semínka dovezl z Francie po napoleonských válkách baron Josef Volšanský. Postupným šlechtěním vznikly mrazuvzdorné trvalé rostliny, které mají na rozdíl od běžných karafiátů okrouhlé a hladké, nikoli zoubkaté, okvětní lístky. Klatovské květy, které si hlavně v 19. století získaly i mezinárodní slávu, mají v průměru asi osm centimetrů a nejbohatší barevnou škálu ze všech karafiátů, tvrdí klatovští zahradníci.