Karel Sedláček byl v srpnu 1968 hlasem svobodného vysílání. Teď převzal prestižní cenu

Město Plzeň cenu uděluje za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Cena se předává na mimořádném jednání plzeňského městského zastupitelstva.

„Cítím se dojatý a velmi děkuji městu Plzni, že si na mě vzpomnělo. Cenu 1. června vnímám nejen jako uznání mé práce, ale také jako ocenění práce Československého rozhlasu. Obzvlášť v době, kdy jsme během protiokupačního vysílání vzbuzovali v lidech naději, že jednou přijde čas svobody a demokracie. Ten opravdu přišel, ale měli bychom si stále uvědomovat, že svoboda není dar a na historii nesmíme zapomínat,“ uvedl Karel Sedláček.

„Bylo mi ctí dnešní cenu udělit Karlu Sedláčkovi – rozhlasovému hlasateli a redaktorovi Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa a pražského deníku Svobodné slovo. Jako jeden z nejmladších hlasatelů roku 1968 oznamoval násilné vniknutí vojsk cizích armád Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. I přesto, že se jednalo o velmi těžké chvíle, ponechal si svůj klidný a pevný hlas. Sdělil zprávu, která společností otřásla a ukončila naděje na svobodný život. I poté, co v 80. letech pracoval mimo svůj obor, od svých hodnot neupustil a po sametové revoluci se ke své práci s odhodláním vrátil,“ řekl během slavnostního aktu primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

Primátor také připomněl, že činnost Karla Sedláčka stála pevně na hodnotách, jako je svoboda, demokracie a důstojnost. „Takový přístup není samozřejmostí. Na nás a dalších generacích je tyto hodnoty chránit a pečovat o ně,“ doplnil Roman Zarzycký.

Nejen hlasatel, ale i spisovatel

Karel Sedláček se narodil 28. května 1941 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou a v roce 1959 byl na umístěnku zaměstnaný v tehdejších Závodech V. I. Lenina v Plzni. O rok později se přihlásil na konkurz do Československého rozhlasu v Plzni a stal se tak jeho nejmladším hlasatelem. Dálkově vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. Hrál třeba také v plzeňském Divadle Alfa.

V srpnu 1968 se Sedláček aktivně podílel na protiokupačním vysílání. Koncem téhož roku z plzeňského rozhlasu odešel, protože nesouhlasil se začínajícím normalizačním vysíláním. Pracoval poté jako tiskový tajemník festivalu Finále Plzeň nebo ve večerníku Večerní Plzeň. Jako první promluvil 21. listopadu 1989 na demonstraci Občanského fóra na Václavském náměstí v Praze. Své vzpomínky i vzpomínky dalších pamětníků shrnul v knihách a publikacích Volá Svobodná Evropa, Balkón, fenomén listopadu 1989 nebo Vzpomínky na Plzeň – Čas lámání chleba a charakterů.

Komunisté protest v Plzni tvrdě potrestali

Cena 1. června se předává u příležitosti vzpomínky na události 1. června 1953, kdy Plzeňané protestovali proti měnové reformě. Šlo o první vystoupení proti komunistickému režimu v tehdejším Československu. Dnes se označuje jako Den prvého zvonění. Do protestní akce se zapojilo 20 tisíc lidí, kteří na necelý den ovládli značnou část města a až večer jejich neposlušnost potlačily přivolané ozbrojené posily. Během povstání bylo na obou stranách zraněno kolem 250 osob.

Toto vůbec první povstání proti komunistickému režimu v Evropě však tehdejší režim potlačil a utajil. V souvislosti s nepokoji bylo v Plzni odsouzeno v politických procesech 331 osob, někteří až na 14 let vězení. Celkem 50 rodin bylo vystěhováno z města do zapadlých pohraničních obcí, celá řada lidí přišla o práci a mnozí byli léta diskriminováni.

Cena 1. června se uděluje od roku 1993. Jako první získal ocenění český spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid. Mezi další laureáty ceny patří například Václav Havel, Jefim Fištejn, Jiřina Šiklová či novináři Petra Procházková, Michal Kubal, Jan Šibík, Petruška Šustrová, Sabina Slonková, dále potom kněz a bývalý disident Václav Malý, Luboš Dobrovský in memoriam a loni cenu získala novinářka Lída Rakušanová.