Sedmipatrový panelák má unikátní pobytovou zelenou střechu, první svého druhu v Česku

Velký panelový dům v Krejčíkově ulici má 112 bytů postavený v roce 1967, má to štěstí, že na jeho střechu lze pohodlně vstoupit z chodby po schodech přes jednu speciální místnost. Takový komfort totiž většina panelových domů nemá. Na střechu se tam obvykle vstupuje po žebříku přes výlez, což ve většině případů naprosto vylučuje využívání střechy pro další potřeby nájemníků.

„Nápad na zelenou střechu vznikl, když jsme začali řešit starou střechu. Byly na ní takové ty asfaltové nálepy, spáry už netěsnily. Všechny byty v sedmých patrech byly trochu vytopeny. Kolem oken měly mapy od stékající vody. Střecha tedy musela projít rekonstrukcí,“ vzpomíná na situaci před rokem 2020 Tomáš Hofrajtr, současný šéf SVJ Krejčíkova. Vlastníci domu tehdy začali řešit, jak střechu opraví.

První návrh byl na klasickou holou střechu jako u všech paneláků v okolí. Takovou střechu ale nájemníci mohou použít maximálně k tomu, že si tam dojdou pověsit prádlo. Lidé z domu na adrese Krejčíkova 2099/1 si ale odhlasovali, že si nechají vybudovat zelenou střechu, a získají tím v Česku prvenství. „Bylo to většinové. Lidi nebylo potřeba nějak speciálně přesvědčovat. Bydleli zde většinou starousedlíci a všichni byli zvědaví, jak to bude fungovat. Měli plány, jak sem budou chodit grilovat, že si sem dají svůj záhonek. Věděli jsme, že jsme první taková střecha v Plzni, že na to můžeme dostat výraznou dotaci. A díky tomu byla střecha levnější. Na to samozřejmě lidé také slyšeli,“ říká Tomáš Hofrajtr.

„Celková cena nové střechy byla osm milionů korun, rekonstrukci nájemníci financovali částečně úvěrem ve výši pět milionů korun, dotace od města na zelenou střechu činila 600 000 korun,“ informoval Tomáš Čunderlík z Rethink Architecture, která představuje různé udržitelné způsoby rekonstrukcí bytových domů. Zelenou střechu mají na jednom paneláku v Brně. Tu ale nemohou nájemníci využívat k pobytu podobně jako u domu v Plzni. 

Zelená střecha panelového domu není v žádném případě jednolitou zatravněnou plochou, jak by se někdo mohl domnívat. Jedná se o několik sektorů o různé velikosti, kde se nachází řada záhonů a trávníků. K dispozici jsou dřevěné lavičky a posezení. Už jen samotný vstup na střechu je obrovským zážitkem. Nabízí totiž fantastický výhled na celé město. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až na Šumavu a její známé vrcholky. Pobyt na zelené střeše pak ještě umocní trávníky, záhonky osázené suchomilnými rostlinami, privátní záhony s rajčaty, paprikami, okurkami a bylinkami. Nechybí dlažba a kačírek.

Překvapivým zjištěním je, že takto luxusní střechu v současné době většina nájemníků příliš nevyužívá. Je to dáno i tím, že dům obývá velké množství starších obyvatel, kteří na střechu už nechodí. Na střechu nechodí ani moc lidí z řad těch, kteří zde mají byty pouze v pronájmu. Střechu tedy využívají převážně starousedlíci. A nával zde prý rozhodně nehrozí.

FOTOGALERIE: Zelená střecha na paneláku v Plzni

Pondělí, 26. května 2025, 17:49

V první části budovy prý chodí na příslušnou střechu kouřit jen ukrajinští nájemníci. „Já osobně, když jsem měl malé děti, tak jsme sem chodili na pískoviště. Měli jsme tady nafukovací bazének. Osprchovat jsme se mohli vodou z hadice. A když se nám nechtělo nikam jet, tak jsme prostě byli tady. Jsou lidé, kteří si sem zajdou posedět. Chodí sem pravidelně jeden pár se skleničkami a s lahví vína. Grilovačky se tady mohou dělat jen na elektrickém grilu, jinak je zde zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm. Pro kuřáky je vymezen pouze jediný prostor pod stříškou u vstupu z chodby, kde jsou betonové dlaždice,“ popisuje využitelnost střechy Tomáš Hofrajtr. Nájemníci na střeše samozřejmě také věší prádlo. Někteří na střeše pečují o své vlastní záhonky.

Pokud by ale někdo z nájemníků chtěl na střeše pořádat nějaké večírky nebo akce s větším počtem osob, má smůlu. Na střeše je povolený pobyt pouze do osmé hodiny večerní. Pak se tam nesmí kvůli rušení obyvatel bytů v posledních sedmých patrech. V bytech je totiž slyšet, když se na střeše někdo pohybuje, zejména když například vstoupí do částí vysypaných kačírkem. Na jednom místě na střeše by se neměl pohybovat ani větší počet osob. Vyloučit je proto třeba nápad s promítáním filmů nebo sportovních přenosů.

Vlastníci domu si na údržbu střechy společně pořídili klasickou elektrickou sekačku i strunovou sekačku. „Nabízeli jsme lidem, že za posekání trávy dáme nějaký honorář, nikdo se bohužel nenašel. Tak to teď sekám já. Stačí jen jednou do měsíce. Letos jsme si sem pozvali zahradníky, kteří to tady upravili, nechali jsme si sem dát kompostéry na tu posekanou trávu, abychom to nemuseli vozit dolů a dávat někam složitě do kontejnerů. Kompost využijeme k další údržbě trávníku. Posekáno to mám za 45 minut,“ uvedl šéf společenství vlastníků.

Hadice na zalévání dosáhnou na všechna místa po celé střeše. Většina dešťové vody zůstává v záhonech, zemina totiž vodu výborně zadržuje. „Bydlím v sedmém patře a mohu potvrdit, že po vzniku zelené střechy je v bytě větší chládek, než tomu bylo dříve. A v zimě to naopak drží teplo ta izolace. Zelená střecha opravdu snižuje přehřívání objektu a přispívá k lepšímu mikroklimatu,“ zdůraznil Hofrajtr.

Pro firmu, která dělala tuto zelenou střechu na plzeňském paneláku, šlo o jejich první instalaci. Ta jim následně odstartovala další podobné projekty. „Máme s nimi výbornou spolupráci, pokud je třeba něco opravit, tak přijedou a opravu okamžitě provedou,“ dodal na závěr Tomáš Hofrajtr.