I v zimě si můžete udělat hezký pěší výlet, jehož cílem může být skalnatý vrchol hory Nad Maráskem, který je nejvyšším brdským vrcholem v Plzeňském kraji s nadmořskou výškou 801 metrů. Rozhodně se nejedná o nějaký náročný výstup. Z výchozího parkoviště u oblíbeného grilu v Míšově měří cesta něco přes tři kilometry a větší část vede po asfaltce. Líbí se i dětem a cestou všechny čeká jedno opravdu velké a rohaté překvapení. A další odměnou je pak nádherný výhled na Šumavu nebo na Krušné hory.
Každý, kdo jezdí do Brd, zná dobře vyhlášený Grill pod Brdy v Míšově, odkud se nejčastěji vyráží na výlet k Padrťským rybníkům. Ty jsou už ale notoricky známé a Plzeňská Drbna vám tentokrát nabídne výšlap na méně frekventované a hodně atraktivní místo. Stačí jen přejít od grilu silnici a vypravit se cestou z kopce do Míšova po červené turistické značce.
Slibovali jsme překvapení pro děti i pro dospělé. A to najdete ve spodní části Míšova. Cesta totiž vede kolem farmy, která se specializuje na chov skotského náhorního skotu, neboli highland cattle. Prostě ty úžasně chlupaté krávy s dlouhou ofinou přes oči. Početné stádo tohoto velmi odolného plemene skotu pobývá i v zimě ve své ohradě a určitě je nelze minout.
Cesta až na vrcholek hory Nad Maráskem je velmi dobře značená. Zhruba po 2,5 kilometrech chůze po asfaltce se uhýbá po červené značce vlevo. Pak vede cesta asi kilometr do kopce. Počítejte s kameny, sněhem a nebo blátem. Ale cesta je schůdná i v zimě. Hora Nad Maráskem je nejzápadnější brdskou osmistovkou. Vede po ní hranice rozdělující Plzeňský a Středočeský kraj. Hranice mezi dvěma regiony tudy procházela beze změny nejméně 600 let.
Název vrchu vychází ze slova „marasta a patrně má souvislost se zdejšími mokřinami a podmáčenými lesy. V minulosti se ale měnily názvy této hory. Od středověku až do konce 18. století se nazýval Zelený vrch. Později se mu začalo říkat U pyramidy, což mělo souvislost s geodetickým zaměřováním. Na konci 19. století se také užíval název Smolivec. Žádné z těchto jmen se ale neujalo a my tedy můžeme stoupat na horu s názvem Nad Maráskem.
Jisté zmatky v minulosti provázela i samotná výška hory, která dlouho nepatřila k osmistovkám. Na mapách se udávala nadmořská výška 797 metrů a později 799 metrů. Nakonec vrcholek „narostl“ až na současných 801 metrů. Podíl na tom nemají žádní místní obyvatelé, kteří by horu uměle navýšili po vzoru známého případu z Walesu. (Určitě znáte půvabný film Angličan, který vylezl na kopec (a slezl z hory), kde si zahrál hlavní roli Hugh Grant). Hora Nad Madráskem povyrostla díky modernějšímu přeměření, kdy se stanovil skutečně nejvyšší bod skaliska.
V případě dobré viditelnosti vás z vrcholku čeká nádherný výhled nejen do podhůří Brd, na Zelenou horu u Nepomuku, ale na obzoru můžete pozorovat souvislý hřeben Šumavy od Boubína (l362 m) po Ostrý (l293 m) včetně nejvyššího Velkého Javoru (l457 m). Velmi dobře je vidět bavorská stolová hora Hoher Bogen (l079 m) se svými věžemi a rozhlednou. Vidět i část hřebene Českého lesa od Čerchova. A spatřit lze i krušnohorský Klínovec.
Pokud se vypravíte na horu Nad Madráskem stejně jako my v zimním období, raději doporučíme návrat po stejné trase po červené značce. Zpět do Míšova lze dojít i po dalších cestách, které vám nabídne aplikace Mapy.cz. Ale pozor! Riskujete, že takové „cestě“ zapadnete téměř po kolena do bažiny ukryté pod popraškem sněhu, jako se stalo autorovi tohoto textu. Nad Maráskem lze zažít opravdu i pořádný marast a hora tentokrát nezůstasla nic dlužna svému názvu. Ideální je pak výlet zakončit nějakou teplou dobrotou v míšovském grilu.
Foto Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
