Městské lesy v okolí Plzně pustoší kůrovec. V ohrožení jsou stromy na zahradách i u soukromých vlastníků

„Lesníci ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) dělají mnoho opatření. Aktivně vyhledávají postižené stromy, které následně těží a asanují. V oblastech s vyšším výskytem kůrovce instalují tzv. lapáky a lapače, jež slouží k odchytu rojících se brouků. Lesy se poté obnovují vysazováním nových stromů nebo přirozenou cestou, ze semen dospělých stromů stojících v blízkém okolí,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).

Již na začátku května proběhlo díky teplému počasí první rojení brouka. Lesníci ale předpokládají, že další rojení bude pokračovat i během léta, a to vzhledem k přetrvávajícímu teplému počasí. „Pokud budou i v následujících týdnech horké dny, domníváme se, že v září dojde i ke třetímu rojení,“ upozornil Aleš Tolar.

Největší záchyty lýkožrouta registruje SVSMP v oblastech kolem Bušovic, v Zábělé a na Nové Hospodě, přičemž nejhorší situace je právě v lesích u Bušovic. Ohroženy jsou ale také stromy na zahradách. „Chtěli bychom varovat i vlastníky soukromých lesů, ale také občany, kteří mají smrky na svých zahradách, aby je kontrolovali. Často se totiž stává, že se kůrovec rozšíří i tam,“ uvedl Milan Sekáč, vedoucí oddělení městských lesů SVSMP.

Plzeňští lesníci rovněž žádají návštěvníky, aby z bezpečnostních důvodů nevstupovali do prostoru, kde se těží stromy. „Za bezpečný odstup považujeme vzdálenost 50 metrů od místa těžby. Zároveň žádáme návštěvníky, aby nevyužívali skládky vytěženého dřeva například jako herní prvky. Prosíme také, aby lidé neparkovali vozidla před závorami lesních cest, neboť takto odstavené automobily brání nejen lesní technice v průjezdu, ale mohou komplikovat i zásah záchranných složek,“ doplnil Milan Sekáč.

V boji s kůrovcem pomáhá i moderní technika

Do boje s kůrovcem nasadilo už v minulosti město Plzeň také drony vybavené multispektrální kamerou. Díky této technice je možné včas odhalit stromy napadené kůrovcem. Pomocí dronů se vytvoří ortofotomapa velké oblasti, ta řádově obsáhne desítky hektarů lesa. Dron zhotoví fotografie, na kterých je možné vyhledat suché špičky stromů, tedy kůrovcová kolečka, což je typický příznak napadení lesního porostu kůrovcem. Lesníci tak mají možnost během chvíle vidět velkou část lesa, což jim ušetří čas a dá před kůrovcem cenný náskok.

Z fotografií mohou lesníci okamžitě specifikovat podezřelé stromy v oblasti a pak je vizuálně zkontrolovat. A díky technice je možné snadno určit přesnou GPS souřadnici jakéhokoliv místa na snímku. Tato metoda je využitelná v případě detekce lýkožrouta severského a lýkožrouta menšího. V případě nejvýznamnějšího škůdce, kterým je lýkožrout smrkový, ovšem plzeňští dronaři volí jiný postup. A to vzhledem ke skutečnosti, že po napadení lesního porostu lýkožroutem smrkovým strom okamžitě nezasychá od vrcholu, ale nejdřív mu opadává kůra. Tento proces z klasických fotografií pořízených dronem vidět není, pokud v tomto případě špice stromů zasychají, jedná se již o pokročilý stav napadení a je pravděpodobné, že se kůrovec již rozšířil do okolí.

Z tohoto důvodu je třeba provádět skenování vybrané oblasti pomocí multispektrální kamery. Tato kamera snímá vegetaci i ve spektrech, která jsou pro lidské oko neviditelná. Tak se daří odhalit postižené stromy v době, kdy je tento druh kůrovce ještě neopustil a zamezí se tak jeho dalšímu šíření.