čtvrtek 27. února 2020 Alexandr

Národní pivovar? Našimi akcionáři jsou vlastně všichni Češi, říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák

V pozici generálního ředitele národního pivovaru Budějovický Budvar je zhruba tři roky. Za krátkou dobu stihl podnik pod jeho vedením dokončit několik velkých investic do rozšiřování a modernizace areálu. Řeč je o Petru Dvořákovi, který si během své pivovarnické kariéry prošel několika pivovary. Od roku 2017 však posouvá dál ten budějcký, který hlásí rekordní čísla.

Co se změnilo v Budvaru za poslední rok?
V první řadě jsme zase o rok starší. Ne, teď vážně. Za poslední rok jsme se posunuli opět o kus dál. Postavili jsme zase kus pivovaru, máme novou stáčecí linku, rozšířili jsme naše sklepy a brzy dojde k rozšíření našich CK tanků pro hlavní kvašení. Těch investic je spousta. Mimo to se ukazuje, že je velkým přínosem naše logistické centrum. Díky němu jsme neměli v uplynulém roce žádný kapacitní problém s vyrovnáváním výkyvů v poptávce.

Za rok 2019 budeme hlásit rekordní čísla v mnoha směrech. Jen objemy nám vzrostly o téměř pět procent.

Je vůbec pořád kam růst?
Nejenže je, ale dokonce musíme stále růst. S novým pivovarem, až dokončíme veškeré investice, tak budeme mít novou kapacitu. Tu bychom rádi naplňovali.

V pivovarnictví se pohybujete velkou část svého života. Působil jste v několika pivovarech. Co se v tomhle oboru za ta léta změnilo?
To je zajímavá otázka. V první řadě vám řeknu, co se nezměnilo. Zůstává téměř stejná cena „desítky“. Když jsem začínal v tomhle oboru dělat, stála zhruba osm devadesát. Dneska, tedy po nějakých dvaceti letech, stojí o korunu víc. Když si vezmete, jak se za tu dobu vyvinula cena vstupů, tak tohle je špatně.

Naopak zajímavé je, že si za tu dobu prošlo pivovarství různými trendy. České pivovarnictví bylo původně postaveno na malých regionálních pivovarech. Každý si obhospodařoval „kolem komína“. V rámci toho fungoval Budvar a Plzeňský Prazdroj, kdy oba pivovary byly národní prémiové značky. Poté nastoupil trend, kdy to bylo o velkých značkách, investicích do reklamy a marketingu a tím se pomyslné kyvadlo začalo vychylovat opačným směrem. V té době upadl trend malých pivovarů.

Dnes je vše ale zase opačně, kdy to není o marketingu, ale o přístupu k vaření piva. Proto mají šanci také malé pivovary. Vrací se díky tomu debaty o různorodosti stylů vaření piva, o různorodosti chutí a oceňuje se poctivá práce. Synonymem pro čeká piva byl dlouhou dobu ležák. Díky zmíněnému trendu se dnes objevují v Česku také nové typy piv a pivovary nám rostou jako houby po dešti.

Budějovický Budvar má velmi blízko k malým pivovarům. Společně s šesti sládky šesti menších pivovarů jste v loňském roce uvařili várku piva Sedm spolčených. Jak se zrodila tahle myšlenka?
S tímhle nápadem přišli samotní sládci jednotlivých pivovarů. Naši sládci vyrazili na experimentální chmelnici se sládky dalších pivovarů a tam tahle myšlenka vznikla spontánně. Použili novou odrůdu chmele, která do té doby nebyla použita. Odezva na výsledný produkt byla výborná, ale krátká. Na naše poměry jsme Sedmi spolčených udělali malé množství. Nešlo o nějaký byznysový počin, ale o nacházení společné řeči s malými pivovarníky, nasátí nové energie a také sdílení nápadů.

Jedním z aktuálních témat je Brexit. Jak se odchod Velké Británie z Evropské unie dotýká Budějovického Budvaru? V tuhle chvíli nedotýká, protože jedeme podle pravidel, která fungovala v době, kdy byla Velká Británie v Evropské unii. Nyní čekáme na nové podmínky. Umíme vyvážet pivo všude na světe, od Americky až po Asii. Všechny trhy jsou odlišné, ale to pro nás není problém. Jediné, co potřebujeme, je znát pravidla a podmínky. Pak se můžeme přizpůsobit.

Druhým poměrně komentovaným tématem dotýkajícím se pivovarnictví je desetiprocentní daň na pivo v restauracích. Jak kvitujete tuto legislativní změnu?
Určitě jsem rád, že vznikla nějaká iniciativa pro kompenzaci formou DPH. Klasická česká hospoda je instituce, která si prožila těžká období především nasypání řady nových pravidel během krátké doby. Beru to jako výraz dobré vůle a snahu pomoci téhle tradiční české instituci. Z tohohle pohled říkám ano. Evidentně ještě ale musíme doladit exekuci.

Začátkem tohoto roku se objevil na jednom ze zpravodajských portálů článek o tom, že ustupujete od používání značky Budweiser v tuzemsku, což by podle autora textu mohlo znamenat oslabení pozice ve sporu o tuto značku. Je to skutečně tak?
Chystáme upgrade celého designu a kolem toho existuje spousta variant, jakým způsobem se k tomu chceme postavit. Za první Budweiser a vztah s americkým jmenovcem v belgicko-brazilských rukou byly vždycky předmětem velkého zájmu a velkých emocí. Stále opakujeme, že ochrana známky je prvořadá a děláme veškeré kroky v naší strategii proto, abychom chránili známku na mezinárodních trzích, kde již jsme a zároveň se snažíme dostat tuto známku na další trhy.

Celé je to mnohem komplikovanější a dalo by to na samostatné povídání. Někde můžeme používat Budweiser Budvar jenom my, někde v koexistenci s konkurencí, někde ho nemůžeme používat a využíváme tam pojmenování Budějovický Budvar a někde naopak můžeme používat jen Czechvar. Máme vlastně vykolíkované hřiště, na kterém se snažíme hrát a rozvíjet značku.

To, co vyvolalo diskuzi, bylo právě pojmenování. My máme Budweiser Budvar, chceme využívat Budweiser Budvar, nikde z jeho užívání nechceme ustupovat a to zejména na exportních trzích. Na domácím trhu také používáme toto pojmenování, nicméně byla otázka, proč někde používáme právě pojmenování Budweiser Budvar a někde Budějovický Budvar. A tak jsme přistoupili k sjednocení.

Takže s hlasy, které říkají, že oslabujete ve sporu s konkurentem nesouhlasíte?
Ne, určitě ne. Já koukám na reálná fakta a pak se musíme opravdu podívat, co nás kde oslabuje. Tohle ale vážně není tím příkladem. Za vše mluví to, že nyní nejvíce v historii investujeme do značky Budweiser Budvar. Exportujeme čím dál více. V roce 2018 jsme překonali hranici milionu hektolitrů a v loňském roce jsme ji posunuli nad milion sto hektolitrů. Investujeme a rozšiřujeme se.

Když už mluvíte o zahraničním trhu, s jakými specifiky zahraničních trhů se setkáváte?
Máte různé trhy. Většinou jde o to, jakým způsobem si můžete zajistit přístup na daný trh. Třeba v Kanadě si od vás může pivo koupit pouze jediná státní organizace, která pak zajistí distribuci v celé zemi. Vy vlastně vyložíte pivo v přístavu a tím to pro vás končí. Naopak v Americe máte distributory, kde každý funguje jinak. Reálně jich tam máte desítky až stovky a všem musíte pivo dovážet. Každý takový distributor může mít svá pravidla a podmínky. Na ruském trhu máme jednoho silného importéra a třeba Korea má téměř stoprocentní importní cla, takže si musíte poradit nejen s tím, ale také s námořní přepravou. Naopak třeba Německo funguje blízko našemu trhu.

V kolika zemích má Budějovický Budvar vlastně svou distribuci?
Řekněme, že zhruba v osmdesáti zemích světa.

To, ale neznamená, že se neobjevujete i v exotických zemích, kde nemáte zastoupení. Je to tak?
Skrze sociální média se k nám dostávají čas od času fotky Budvaru z dalších zemí, ale abych měl přehled v tom, kde se všude naše pivo objevilo, to nemám. Podle mě je reálné, že aspoň jedna lahev Budvaru se dostala do každé země světa.

V roce 2016 v Česku fungovaly tři národní podniky, z toho dva v likvidaci. Dnes jste posledním národním podnikem. Proč by měl stát vlastnit pivovar?
Takové otázky se objevují stále a dokola. Když už stát pivovar vlastní, co by s ním měl dělat a k čemu by ho měl využívat? Raději než o národním podniku mluvím o národním pivovaru. To znamená, že akcionářem tohohle pivovaru je vlastně každý z Čechů. A vlastně proč ne. Jsme národ, který pivu rozumí a minimálně když se podíváme na spotřebu piva na hlavu, tak je to náš národní nápoj. Pak dává smysl, že tenhle národ vlastní jeden pivovar. Je to také velký závazek pro management pivovaru, který musí rozvíjet nejen Budějovický Budvar, ale také celé české pivovarnictví. Jsme vlastně správci pivovarské moudrosti a řemesla. Minimálně v exportním pohledu můžeme naší prací prošlapávat českému pivu cestu na mezinárodní trh.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Foto Pepa Dvořáček, Economia.cz

Štítky Budvar, Budějovický Budvar, pivo, rozhovor, Brexit, DPH

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.