Počasí dnes0 °C, zítra0 °C
Neděle 5. února 2023  |  Svátek má Dobromila

Obce u letiště Líně, kde chce Volkswagen vybudovat gigafactory, stanovily podmínky pro vznik zóny

Obce v okolí letiště Líně, kde koncern Volkswagen (VW) zvažuje výstavbu továrny na baterie do elektroaut, stanovily podmínky pro vznik strategického průmyslového parku. Požadují, aby je Plzeňský kraj zakomponoval do změn zásad územního rozvoje, tedy krajského územního plánu. Zadání pro aktualizaci zásad budou krajští zastupitelé schvalovat na nejbližším jednání. Podmínkou obcí je, že pro průmysl smí být v zóně maximálně 200 hektarů, dosud zásady územního rozvoje počítají se 700 hektary.

„Obce, které vlastní na letišti dvě pětiny pozemků, předložily podmínky kraji i ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO)," řekl novinářům starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany). Hejtman Rudolf Špoták (Piráti) uvedl, že kraj požadavky obcí do aktualizovaných zásad zahrne. Návrh změny zásad územního rozvoje se podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva průmyslu Marka Vošáhlíka odehrává v koordinaci kraje, obcí, MPO jako koordinátora projektu a všech dotčených subjektů, které se na realizaci podílejí. „Jednání jsou ve shodě a nejsou v současné době v návrhu rozpory," řekl.

Vláda, která schválila výstavbu průmyslového parku v Líních, o továrnu velmi stojí. Ministři považují případnou investici VW za 120 miliard Kč za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Na 200 hektarech by od roku 2027 našlo práci až 4000 lidí. VW se měl o lokalitě rozhodnout do konce roku. Minulý týden však oznámil, že rozhodnutí odkládá o měsíce. Vinou energetické krize není podle firmy třeba jednat okamžitě. Obce mají k projektu od začátku výhrady. Stavbu továrny, kvůli níž by bylo zrušeno letiště Líně, odmítá také Český svaz letectví, na letišti nyní působí piloti a letecká škola. Vláda s kritiky projektu jedná. Premiér Petr Fiala (ODS) v říjnu uvedl, že kabinet nechá zpracovat studii o možných dopadech výstavby továrny a že funkce, které nyní letiště umožňuje plnit, je připraven zajistit jinde.

„K maximálně 200 hektarům pro průmysl může být dalších 85 hektarů pro veřejně prospěšné stavby typu letecká záchranná služba (ta na letišti dlouhodobě působí a má tam i podle verdiktu vlády zůstat), hasičská zbrojnice, rozvodny elektřiny a podobně," uvedl starosta Dobřan Sobotka. Tyto plochy by byly v územních zásadách přesně definované i pro případného jiného investora, pokud by se VW pro Líně nerozhodl a vybral by si variantní zóny v Polsku, Maďarsku či na Slovensku.

V zásadách územního rozvoje musí být ale podle obcí definovány další nutné podmiňující stavby, aby mohl tuto "exkluzivní zónu" v případě nezájmu VW využít v budoucnu pouze bonitní investor. "Nevyplatí se rozcetlovat (rozdělit) ji po dvou hektarech na montovny, protože nikde by se nesehnaly peníze na zasíťování," řekl starosta Sobotka. Vláda v usnesení odhaduje náklady na zónu na devět miliard korun, ale podle obcí budou vyšší.

Konec Líní by znamenal náš zánik, říkají členové Classic Trainers, kteří pečují o historické skvosty i muzeum

Velké obavy panují mezi provozovateli leteckých škol i dalších firem působících na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jinak tomu není ani u spolku Classic Trainers, který má ve svém hangáru devět letounů, přičemž nejstarší je z roku...

V požadavcích obcí je, aby po celém obvodu zóny byl zelený pás, který budou obce vlastnit, k tomu smění pozemky se státem. Dále chtějí postavit desetikilometrovou přeložku silnice II/180. Obce požadují i jižní variantu sjezdu z dálnice D5 do zóny pod Novou Vsí, dotace na nájemní byty pro nově příchozí pracovníky, například Dobřany mohou do dvou let postavit v bývalých kasárnách 320 bytů. Chtějí také rozšířit kapacity škol a dalšího zázemí pro rodiny. Starostové také požadují, aby plánovaná vedení vysokého napětí vedla dál od sídel a byla co nejméně vidět.

Obce zároveň navrhly státu, aby v případě zrušení letiště dopředu připravil náhradní přistávací a vzletovou plochu a hangáry pro letecké školy, které v Líních působí, i pro provozovaná letadla i muzeum.

Pokud by se nějaké požadavky obcí do zásad územního rozvoje (ZÚR) nezapracovaly, mohou obce její schvalování napadat, jak to dělaly i při minulém projednávání, kdy už odmítaly velikost 700 hektarů. „Pokud v ZÚR nebudou, tak jak chceme my, tak se bude muset jít na variantu, které se stát chce za každou cenu vyhnout, a to je vyvlastnění. Ale stát si nechce zkazit renomé tím, že bude vyvlastňovat," míní Sobotka. Pokud se aktualizované zásady územního rozvoje schválí, bude podle něj v Líních letiště tak dlouho, než se dotáhne jednání s VW nebo jiným investorem a než někdo garantuje, že zaplatí stavby, jež jsou podmínkou zóny.

„Požadavky obcí do návrhu změn zásad územního rozvoje zakomponujeme i s připomínkami ministerstva průmyslu a obchodu," řekl Špoták. Zadání aktualizace ZÚR proto krajské zastupitelstvo projedná zřejmě v únoru 2023. Obce podle hejtmana sice předaly své požadavky až po uzavření návrhu pro aktualizaci, ale kraj obcím vyjde vstříc. Aktualizace zásad a její schválení trvá zhruba rok.

Hodnocení článku je 54 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Zuzana Duzbabová

Štítky gigafactory, továrna na výrobu elektrobaterií, průmyslový park, Líně, letiště, Volkswagen

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.