Podzimní část zalesnění v přírodních lokalitách, které slouží k výcviku armády, či mají strategický význam pro obranu státu, spustily Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Společnost ve svěřených lokalitách přechází na přírodě blízký způsob hospodaření. Stále větší prim hraje přirozená obnova lesů. Změní se i složení dřevin, kde větší prostor dostanou druhy stromů, které se dříve tolik nesázely. Jedná se o olše, jilmy jeřáby a kleny, ale také třešně ptačí. Prostor dostávají například v Brdech také ovocné dřeviny.

Vánoční strom pro plzeňské náměstí Republiky rostl až do nedělního rána 27 let na okraji Dýšiny na Plzeňsku. Dvě tuny vážící smrk ztepilý měřící 15 metrů podřízli dřevorubci krátce po deváté hodině. Následně se strom pomocí jeřábu přenesl a pečlivě složil na podvalník. Po 22. hodině dorazí transport na náměstí, kde se umístí do speciálního okovu, ve kterém bude stát. V dalších dnech čeká strom zdobení. Slavnostně se pak rozsvítí 3. prosince. Po delší době bude stát na plzeňském náměstí opět smrk.

Třicetiprocentní nárůst zaznamenala návštěvnost prohlídkových tras Plzeňského Prazdroje za první tři čtvrtletí letošního roku. Na prohlídkových trasách Pilsner Urquell a Gambrinus, Pivovarské muzeum i Plzeňské historické podzemí přibyli jak návštěvníci z Česka, tak organizované turistické skupiny ze zahraničí.

Ještě začátkem tohoto roku byl osmiletý Tomík z Přimdy na Tachovsku běžným prvňáčkem, který si domů občas přinesl modřinu, čas od času se mu spustila krev z nosu a večer byl po celém dni trochu unavený. Nikdo netušil, že se jedná o příznaky vážného onemocnění, které ho teď přímo ohrožuje na životě. Jedná se o těžkou idiopatickou aplastickou anémii.

Dlouho to vypadalo na to, že lidé v Plzni mají ze všeho nejraději tu úplně nejmenší věc, co do velikosti, ale s obrovskou symbolikou. Tedy slavného andělíčka Ošahánka, umístěného na mříži chrámu sv. Bartoloměje. Ale nakonec andělíčka ve speciální anketě Plzeňské Drbny porazily co do oblíbenosti Bolevecké rybníky! Celkem mohli čtenáři vybírat z devíti možností. Teď můžete pod článkem hlasovat v úplně nové anketě na téma vítězných Boleveckých rybníků.

V ubytovacích zařízeních v Plzeňském kraji přespalo letos ve třetím čtvrtletí o 2,9 procenta více turistů než loni. V hotelech, penzionech a dalších kapacitách jich od července do konce září evidovali 351 273. Proti loňsku přenocovalo více zahraničních turistů, naopak mírně ubylo Čechů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V loňském třetím čtvrtletí vykázal Plzeňský kraj meziroční pokles hostů o necelá dvě procenta.

Přímo ve výrobním areálu turbínky otevřela společnost Doosan Škoda Power své Centrum odborného výcviku pro žáky vybraných studijních oborů. Cílem je prohloubit spolupráci se středními školami a Plzeňským krajem v oblasti odborného vzdělávání. Společnost ale využije centrum i pro přezkoušení zájemců o zaměstnání z odborné způsobilosti.

Společnost EG.D, která distribuuje elektrickou energii na jihu Čech a Moravy, na Vysočině a v částech Olomouckého a Zlínského kraje, jen během letošního roku připojila do sítě přes 26 tisíc fotovoltaických elektráren o výkonu více než 211 megawatt. Potvrzuje se tak obrovský zájem o instalace obnovitelných zdrojů, který trvá už od roku 2022. Už minulý rok byl pro společnost EG.D v mnoha ohledech rekordní, letos se však jedná o více než dvojnásobek připojených zdrojů.

O více než tři miliony korun připravili neznámí podvodníci čtyři ženy z Plzně, které uvěřily jejich lžím. Ve dvou případech důvěřivé dámy poslaly své životní úspory muži, který se vydával za lodního inženýra v nouzi. Další dvě se nechaly napálit falešnými bankéři. Ti jim tvrdili, že byl napaden jejich bankovní účet a ženy jim následně odeslaly své peníze.

V kartách rozhodně neprohrála císařovna Marie Terezie nejvyšší horu Šumavy Velký Javor, jak se s oblibou a zcela nesprávně vypráví v populární legendě. V minulosti vždy patřila ikonická hora vedle celého železnorudského údolí k Čechám. O území se ale vedly v historii časté spory, až nakonec skončilo v důsledku vysoké politiky na bavorské straně. Ovšem Češi nikdy Javor nepřestali považovat za „svoji“ horu, zatímco Němci začali preferovat vyšší Alpy. Poslední neslavný pokus o připojení Velkého Javoru k Československu se pak uskutečnil krátce po válce na podzim roku 1945.