Jen čtveřice kandidátů na post plzeňského primátora se zúčastnila předvolební debaty pořádané Institutem pro politiku a společnost. Z vládnoucí magistrátní koalice byla přítomna Lucie Kantorová (ANO) a Pavel Kotas (ČSSD), který je lídrem uskupení Plzeň v srdci. Opozici reprezentoval lídr Pirátů Pavel Bosák. Poprvé kandiduje samostatně STAN, které zastupoval lídr Aleš Tolar. Chyběl bohužel představitel koalice SPOLU. Kandidáti diskutovali zejména na téma bydlení, uzavření části Americké třídy a o bezpečnosti v Plzni.
Velké dopravní téma je v Plzni loňské uzavření části Americké třídy pro osobní dopravu. „Piráti hlasovali pro zklidnění Americké třídy, vzhledem k tomu, jaká zpoždění tam dosahovala veřejná doprava. Určitě je více lidí, kteří sedí ve vozidlech MHD a čekají na zastávkách, než řidičů stojících v zácpě aut. Upřednostnili jsme většinu lidí v MHD, i to je cesta budoucnosti. Lidé by měli více využívat MHD, než osobní automobilovou dopravu. Centrum by nemělo sloužit tranzitu, ale mělo by být dostupné automobilem,“ řekl Pavel Bosák (Piráti).
„U nás v ANO hlasovala pro zklidnění Americké polovina zastupitelů. Plzeň spolupracuje s městem Regensburg, kde mají podobnou ulici, jako je naše Americká. Tam se ta ulice uzavřela a zprůjezdnila pouze pro MHD. Jsou tam relaxační zóny, herní prvky, lavičky. To je ten model, který by se mi líbil i v Plzni. Tady se to uzavřelo jen částečně, dala se tam spousta výjimek nic se nedělalo s veřejným prostorem. Spokojená tedy zatím úplně nejsem s touto situací,“ uvedla Lucie Kantorová (ANO).
„Problém byl v tom, kdy se ta Americká uzavřela. V té době v Purkyňově ulici probíhala rekonstrukce a byla uzavřena jedna z objízdných tras. Já jsem byl pro zklidnění. Načasování vzhledem k té uzavírce nebylo dobré. Udělala se z toho oblíbená úniková hra po Plzni. Je potřeba dodělat to do konce, jak už zmínila kolegyně Kantorová. Mně osobně se teď chodí přes Americkou o moc lépe, než dříve. MHD tam jezdí mnohem rychleji, úspora času tam je,“ konstatoval Pavel Kotas (Plzeň v srdci).
Uzavření Americké uvítal i Aleš Tolar (STAN). „Dostat osobní dopravu z centra města je správný trend. Ale když tu dopravu chceme dostat z centra, tak musíme umožnit lidem dostat se z bodu A do bodu B pohodlně, rychle a někudy jinudy. A to se neděje. Měly tomu předcházet úpravy v ulicích U Trati a Na Belánce. Měly se zkapacitnit a pak by to veřejnost vnímala jinak. Uchopilo se to z druhého konce. Ano, MHD se na Americké zrychlila, ten efekt tam nastal. Ale není to stále ten pěší bulvár. Spousta řidičů tam stále zajíždí a dokážou se policistům vymluvit na různé zásobování. Dopravní obsluhu bych tam zredukoval do nějakého úzkého časového pásma. A byl bych přísnější na řidiče. A pak musí následovat ty stavebně technické úpravy a osazení příjemným mobiliářem.“
Dalším ožehavým tématem je v Plzni bezpečnost, čistota v parcích a nová vyhláška zakazující v centru města požívat alkoholické nápoje na veřejném prostranství. „Alkoholová vyhláška je správné rozhodnutí a chápu motivaci která k tomu vedla. Ten pohled na různé problémové osoby byl tristní. Vyhláška s tím ale asi nic neudělala. Chybí podle mě vykonavatel vyhlášky. Městská policie si asi nepočíná dostatečně autoritativně na místě. Asi odvrací zrak když se něco takového děje. Chtěl bych, aby platila vyhláška plošně po celém městě,“ řekl Aleš Tolar.
„Protialkoholová vyhláška zakazující pití alkoholu na vybraných místech platí od 1. května. Hodnotit její fungování je předčasné. Na zastupitelstvu zaznělo podle vyjádření MP, že funguje. MO Plzeň 3 eviduje už asi 100 zabavených lahví. Nečekáme, že od těch lidí vybereme pokuty, ale cílem je jim to znechutit, když se jim vícekrát sebere ta lahev s alkoholem. Je dobré si dát pivo na pěkné předzahrádce v sadovém okruhu a nemuset se koukat na někoho, jak se naproti válí s lahví po zemi. Vyhlášku je třeba využívat. Ve městě jsou lokality, kde pocit bezpečí v některých hodinách opravdu není a některé nejsou dostatečně uklizené. Město je velké a ne všechno se zvládne. Mělo by se to zlepšit. Je třeba dostat do ulic více strážníků a policistů. Respekt bohužel strážníkům i policistům poněkud chybí,“ uvedl Pavel Kotas.
I podle Lucie Kantorové je dobře, že se ta vyhláška zavedla. „Důležité je nechat ji rok běžet a pak z toho vyvodí nějaké důsledky. Zavedla se proto, aby se předcházelo i vandalismu a znečišťování veřejného prostranství. Ve městě jsou problémové lokality, měli bychom se zaměřit i na koncepci městské policie. Vím o tom, že strážníci mají problém chodit v jednočlenných hlídkách. Je otázka, proč jich není více a proč chodí po jednom. Bylo by dobré toto téma otevřít a přijmout nějaké rozhodnutí.“
Opačný názor na alkoholovou vyhlášku měl čtvrtý účastník debaty Pavel Bosák. „Je to buzerace lidí. Žil jsem dlouho v USA, kde je plošný zákaz pití alkoholu na veřejnosti. Ten zákaz tam ale nic neřeší. Když chceme ty problémové lidi odněkud vyhazovat, tak jim musíme dát jinou možnost, kam jít. Jsou to lidé se závislostmi na různých návykových látkách, které ta vyhláška nepostihuje. Nemělo by docházet jen k represím ze strany policie, ale zároveň by se mělo spolupracovat s neziskovkami, které poskytují pomoc lidem se závislostmi. Je lepší rozšířit a lépe zaplatit práci těchto lidí, aby společně s policí mohli ty problémové osoby nejen vykazovat, ale nabízet jim i tu pomoc. Je nutné stabilizovat MP, zavedení jednočlenných hlídek vedlo k částečné ztrátě důvěry strážníků ke svému vedení a desítky strážníků zkušených odešly. To je problém.“
Jako první se Pavel Bosák vyjádřil také k problematice bydlení. „Výstavbu nájemního bydlení v majetku města považujeme za naši prioritu. Oceňujeme, že město v uplynulém období natočilo tu loď správným směrem, začíná se stavět, vyčleňují se městské nemovitosti k rekonstrukci a k výstavbě nájemních bytů. My bychom chtěli, aby se důsledněji prošel seznam městských nemovitostí, kde by se mohla nová výstavba realizovat. Developer potřebuje součinnost města, aby mohl ty projekty postavit. Doposud k nim město vystupovalo vstřícně, aniž by se po nich požadovala větší součinnost. Musíme si od developerů vymínit část bytů pro město, případně nějaký příspěvek na dobudování infrastruktury. Měli bychom lukrativní pozemky nabízet formou soutěže, abychom se dopracovali té nejvyšší možné ceny. A ne to dávat napřímo někomu, kdo je spřízněn s některou z vládnoucích stran jako se to dělo doposud.“
Za dobré řešení považuje Lucie Kantorová družstevní nebo spolkové bydlení. „Město má páku na to, že by jim pomohlo s pozemky. A pokud developer chce po městu pozemek, není důvod proč mu nedat podmínku, že část bytů dá ve prospěch města a získá tak dostupné bydlení pro rodiny s dětmi, seniory, matky samoživitelky. Nemyslím si ale, že hlavní prioritou města je budování bytů. Je fajn, když je má. Pak se město o ty byty také ale musí starat.“
Podle Pavla Kotase dostupné bydlení umí Plzeň velmi dobře a dobře se stará i o svůj bytový fond. „Nebylo tomu tak vždycky, po revoluci město prodalo obrovské množství svých bytů. Je to škoda, teď má město asi 2650 bytů. Ale využívá je na maximum. Město už je i developerem, staví levnější městské byty vlastní. Vedle družstevního a spolkového bydlení je důležité mít co nejvíce městských bytů k dispozici. Část si můžeme postavit, část můžeme získat, když město vstoupí do toho družstevního a spolkového bydlení. Část bytů si ale můžeme od developerů i pronajmout. Začíná doba, kdy nebudou schopni prodat všechny své byty a bude potřeba je pronajímat. A s tím jsou starosti. A město Plzeň umí pronajímat byty. Když jich takto získá několik desítek a budeme je dále podnajímat občanům Plzně, tak je to také jedna z cest, jak získat širší bytový fond. Může pak konkurovat ostatním a tlačit dolů ceny za pronájmy.“
Největší prioritou je dostupné bydlení i pro Aleše Tolara. „Město Plzeň má zoufale malý bytový fond na počet svých obyvatel. Město musí ten počet rozšiřovat i proto, aby mohlo ovlivňovat výši ceny komerčních bytů na trhu. Může samo stavět na zelené louce, poslední sídliště se postavilo před 20 lety na Sylvánu. Teď se vybudovaly byty v Zátiší, ale to není rozšíření bytového fondu. To je nahrazení starého vybydleného sídliště novým. Mám za to, že i s menším počtem bytů. Musíme stavět nová sídliště, i ve spolupráci s developery. Musí se developerům více kleknout na krk a hájit zájmy města, aby se mohl bytový fond města rozšiřovat. Špatně uchopená je kauza Carimexu. Je dobré že vybydlený objekt Carimexu zmizí, ale město šlo na ruku soukromému developerovi, umožnilo mu to lokalitu do budoucna zastavět stovkami bytů, udělat velký byznys. Město, byť je třetinovým podílníkem těch pozemků, umožnilo změnu územního plánu, ale ve výsledku ostrouhá a žádný byt tam mít nebude.“
Na jeho slova reagoval Pavel Kotas s tím, že na Zátiší vzniklo 180 nových bytů, místo původních asi 70. „Byly to staré domky z válečných reparací. Město má svoje lokality, má je dobře vytipované, bude na nich stavět a vnikne minimálně 500 nových bytů. Ale měli bychom také jednat se státem. Na území města jsou zajímavé státní lokality, například fakultní nemocnice na Borech bude opouštět ten prostor až po vojenskou nemocnici. To je nádherné místo pro rezidenční bydlení. Město by mělo být první, které si půjde říct státu o to, zda by bezúplatně nebo za nějakou rozumnou cenu městu ty pozemky neodprodalo.“
A došlo i na závěrečná slova. „My máme v programu město bez kmotrů a bez rozkrádání. Chceme vyměnit tu část města, která nějakým způsobem podle našeho názoru spolupracovala nějakým způsobem se soukromými subjekty a snažila se jim nějakým způsobem zajišťovat výhody, vyvádět ten majetek a tu hodnotu, která ve městě je, do těch soukromých kapes. My si myslíme, že výměnou některých lidí, kteří by do toho mohli být namočeni a aplikací principů transparentnosti by se to zlepšilo. Chceme, aby občan byl partnerem, město už nebude prosazovat věci na sílu. Ale bude se občanů ptát, jestli to, či ono, chtějí,“ prohlásil Pavel Bosák.
„Máme plán jak zkapacitnit základní i mateřské školy, chceme, abychom tady měli spoustu zeleně, spoustu návazných cyklotras, chceme investovat do sportovní infrastruktury. Chceme mít správné volnočasové aktivity pro naše děti i pro seniory,“ uvedla Lucie Kantorová.
„Nezaznělo zde ještě téma parkování, máme v plánu vytvořit 1000 nových parkovacích míst v parkovacích domech na sídlištích a tam kde je to možné na povrchu. Tam, kde člověk bydlí, musí mít možnost zaparkovat minimálně jedno auto. O dostupném bydlení už jsme mluvili,“ zdůraznil Pavel Kotas.
„Nebudu tady zbytečně předčítat celý náš program, otevřete si naše webové stránky stanplzen.cz přečtěte si náš program, koukněte se na naše videa, na naše kandidáty. Jsme v Plzni noví, poprvé kandidujeme samostatně s podporou Zelených. Proklepněte si nás, na tom webu o nás zjistíte nejvíce,“ dodal Aleš Tolar.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.