Dnes, 07:35
Legendární a obávaný Trenér je zpátky. Jeden z novodobých symbolů města Plzně se na zimu vrátil, aby si znovu užíval pohostinnosti svého oblíbeného města. Řeč je samozřejmě o slavném čtrnáctiletém labutím samci s červeným identifikačním límcem na krku, který nese číslo B110. Trenér je po letní pauze zpět na řece Radbuze, kde s velkou oblibou prohání rychlostní kanoisty, kteří tam trénují.
Zatím je Trenér v klidu. A zdá se, že v klidu mohou být i vodáci z klubu rychlostní kanoistiky TJ Prazdroj. Obvykle je totiž pronásleduje po řece během jejich tréninků až na jaře, v dubnu. Labuťák v létě pobýval na řece Berounce poblíž Dolan. Předtím se ukázal v Plzni, v oblíbené lokalitě na Radbuze, právě letos v dubnu. Přiletěl bez partnerky – a přesně v okamžiku, kdy probíhal úplně první letošní trénink dětí na vodě. Později ale z města opět odletěl.
Pracovníci plzeňské Záchranné stanice živočichů a Dobrovolného ekologického spolku ochrany ptactva (DES OP) v minulých letech opakovaně Trenéra i s jeho tehdejší partnerkou složitě odchytávali a snažili se pár natrvalo přesídlit mimo Plzeň, aby tak zabránili jeho nebezpečnému chování mezi vodáky. Dominantní samec se ale vždy z dočasného azylu vrátil zpět do Plzně na své teritorium, kterého se nehodlá jen tak lehce vzdát. A zřejmě by si rád našel i novou partnerku, se kterou by mohl na jaře zahnízdit.
Trenér začíná útočit s přibývajícími slunečními paprsky. Dokud totiž bývá zataženo, tak se to s obrovským labuťákem dá vydržet. Jakmile ovšem vysvitlo sluníčko, nastoupají mu opět hormony a začníná prohánět kanoisty. Velmi dobře vycítí, když se ho někdo bojí a kdo ne. Při ochraně svého teritoria neváhal pronásledovat rychlostní kanoisty kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice.

„Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Není divu, že některé kanoisty při svém útoku převrátil a že zejména děti se ho bály,“ popisoval útoky labuťáka už dříve šéf záchranné stanice Karel Makoň. Jediným způsobem, jak se útoku dalo ubránit, bylo vyrazit přímo proti samci v dostatečné vzdálenosti od hnízda. Ve skutečnosti labutí samec opravdu není zlý. Jen si chrání své teritorium a partnerku, o nic víc mu nejde.
Zajímavý je celý život obávaného labuťáka. Poprvé se s ním pracovníci záchranné stanice setkali v červnu 2012, kdy mu byly dva roky. „Celého od oleje jsem ho vytáhl z Berounky u norné stěny, kterou tam vytvořili hasiči nedaleko od kostela sv. Jiří. Z bleskem poničené trafostanice unikl do řeky olej. Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl ještě nehnízdící mladíček,“ doplnil Karel Makoň.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám