Středa, 14. září 2022, 16:02, aktualizováno 14. září 2022, 18:40
Velké pochybnosti o odkoupení zchátralých městských lázní v centru Plzně mají krajští opoziční zastupitelé z ODS. Podle nich je celá věc předem domluvená, zadané studie zdevastovaný objekt záměrně nadhodnocují a srovnávají ruinu s bytovými domy, o které je na rozdíl od podobných staveb velký zájem. Taktéž poukazují na to, že kraj ve finále za více než 100 milionů nekupuje samotný objekt, ale obchodní podíl firmy, jejímž vlastníkem jsou Italové. Zároveň jim vadí, že jim nikdo nedodal dokumenty, které by řešily celkovou cenu investic a následné využití lázní.
Budovu v roce 2007 získala společnost TWB Praha za zhruba 24 milionů korun. Z lázní chtěla udělat hotel. K ničemu ale nedošlo. V objektu dnes funguje pouze paintballové hřiště, jehož nájemné činí 25 tisíc korun ročně.
Velmi bouřlivé debaty lze očekávat na mimořádném jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje, které je na programu tento pátek. Krajští radní z koalice ANO, STAN a Piráti totiž koncem srpna schválili nákup podílů ve společnosti TWB Praha, která je vlastníkem zpustlé a částečně památkově chráněné budovy bývalých lázní. Tento záměr měli posvětit zastupité na jednání 5. září. Nakonec byl tento bod z programu vyškrtnut. Opozice považuje celou věc za nesmysl a stěžuje si, že je všechno velmi zmatené a nepodložené patřičnými dokumenty.
„Vycházeli jsme z pokladů, které jsme dostali k dispozici e-mailem 2. září, přičemž jednání zastupitelstva bylo o tři dny později. Podklady obsahovaly znalecký posudek na nemovitost, znalecký posudek na ocenění obchodního podílu a návrh smlouvy o koupi a nabytí obchodních podílů, která byla ve verzi připomínkovací, žádná definitivní verze. To bylo všechno,“ řekla na dotaz Plzeňské Drby krajská zastupitelka Marcela Krejsová (ODS), která se v minulém volebním období starala o ekonomiku, investice a majetek kraje.
Podle ní šli členové zastupitelstva na jednání nedostatečně informovaní. Nakonec radní bod z jednání stáhli. „Vyžádali jsme si jsme si jako klub, aby bylo pořízeno ocenění due diligence. To znamená hloubková prověrka. Daňová, finanční, věcná, technická, právní a tak dále, aby to bylo co nejobjektivnější posouzení stavu té společnosti,“ pokračuje Krejsová. Tyto výsledky ale neobdržela ona, ani její kolegové. K narychlo svolanému zastupitelstvu jdou tento pátek opět s velkými obavami.
„Dodané materiály obohatili pouze o seznam podstatných smluv a vztahů, o licenční prohlášení a další drobnosti. Smlouva má 80 stran, mnoho příloh a je velmi nepřehledná. Neustále mi z toho vychází, že je to velmi zašmodrchané a výsledek mluví velmi ve prospěch prodávajícího. Nechci nikoho podceňovat, ale myslím si, že běžný zastupitel se v tom ztratí,“ uvažuje Krejsová.
Kromě podivného převodu firmy na kraj se opozičním zastupitelům nelíbí ani odhadovaná cena. Jeden posudek dokonce mluvil o částce 140 milionů korun. Na mimořádném jednání se proto chtějí ptát autorů studií, jaké dostali přesné zadání. Jestli znalci v pátek na dorazí není jisté. Hejtman Rudolf Špoták (Piráti) pro ČTK řekl, že tam budou přítomni zástupci TWB Praha, právníci, kteří připravovali kupní smlouvu, a možná i znalci, jež zpracovali posudek. Další požadavky opozice, které kraj dnes dostal, vnímá jako obstrukci.
Čtvrtek, 16. června 2022, 07:32
Do oblasti sci-fi se zase o něco více posunul letitý krajský projekt stavby nové budovy Západočeské galerie v centru Plzně. Zastupitelé kraje se teď dozvěděli, že objekt, který měl původně stát kolem 950 milionů, by za současné situace podražil...
„Z předložených finančních analýz mi vyplývá, že účetní hodnota firmy je 32 milionů a nevím, proč by měla být tržní cena 120 milionů, když se to posouzení vztahuje k nemovitosti, která je totálně zničená, vybydlená a dlouhé roky nevyužívaná. Posouzení říká, že je čile obchodováno s nemovitostmi ve vnitřním městě, že tím pádem trh funguje,“ neskrývá Krejsová své rozhořčení.
Podle ní znalec v posudku srovnával lázně s naprosto neadekvátními nemovitostmi. „Domy, které k tomu dali ke srovnání, jsou bytovky na Americké nebo na Klatovské a u všech uvádí, že jsou v dobrém stavu. Leckdy jsou to domy po revitalizaci a jsou obydlené. Koeficient, který posuzuje technický stav nemovitostí je 0,85. Naprosto zdevastovaný objekt má podle studie stejnou hodnotu jako bytovka po revitalizaci? Zasklíme okna a jdeme tam bydlet?“ ptá se sama sebe.
Dále doplnila, že součástí koupě je i stavební povolení za 20 milionů korun na devítipatrový bytový dům se sálem, který ale kraj nepotřebuje. „Pokud tam bude chtít mít kraj skleněnou budovu nové galerie, tak jsme na začátku a musíme začít územním řízením," uvedla. Špoták nicméně potvrdil, že projekt se bude muset přepracovat, ale kraj bude žádat o změnu stavby před dokončením, což přípravu zrychlí a mohou třeba běžet demoliční práce.
„Dobře víme, že nechtějí stavět novou galerii. A to se týkalo nové stavby, kde se dají náklady dobře odhadnout. Toto je rekonstrukce historické budovy a nepředkládají nám nic. Není k tomu stanovisko stavebního úřadu, památkářů a nikdo neví, jestli to vůbec možné realizovat. Je to obrovský závazek, kterého se kraj nikdy nezbaví,“ upozorňuje Pavel Karpíšek (ODS), šéf krajského zastupitelského klubu ODS, který byl před změnami na kraji náměstkem pro ekonomiku. Dále dodal, že chtěl, aby se všechny zastupitelské kluby spolu sešly a prošly si všechny body a rizika. Vůle k tomu ale nebyla žádná.
„Tohle není závazek na jedno volební období. Je nutné si říct jaké jsou strategické investice kraje na budoucích pět až deset let a jak je budeme financovat, jestli je tam prostor," pokračuje Karpíšek a dodává, že nechtějí za každou cenu prosazovat záměr stavby nové galerie, a to i vzhledem k okolnostem na trhu.
Hejtman Rudolf Špoták reagoval, že je logické, že není jasná cena přestavby. „Já ani nevím, kolik bude stát elektřina 1. ledna. To si ale můžeme sednou a nedělat vůbec nic a zastavíme všechny silnice a opravy," myslí si hejtman. Nákup lázní podle něj neomezí investice kraje, může je ale zredukovat cena elektřiny pro příští rok.
Krejsová na dotaz novinářů uvedla, že byla na semináři i na výboru pro majetek a investice, kde se měla vést o lázních debata. Výsledkem dle ní byla prezentace vizualizací, jak by lázně mohly vypadat. Ale také nemusely. Nic konkrétního se prý nedozvěděla a na její otázky nikdo neodpověděl.
„Ano, máme návrh využití, ale ten není konečný. Vůbec nevíme, kolik ta realizace bude stát. Ta cena není nikde explicitně řečená. Říká se tam, že to bude stát stejně jako by stála nová galerie U Zvonu. Ale ta je spočítána do poslední koruny, protože je tam i prováděcí dokumentace připravená k zadání. Vše je spočítané do poslední koruny a je do toho započítaný i interiér. Tady není vůbec nic,“ podotýká.
S nápadem na koupi zchátralých lázní přišel před posledními krajskými volbami náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Josef Bernard (STAN). „Máme teď jedinečnou příležitost do této budovy umístit multifunkční sál, expozice a depozitáře Západočeské galerie, multifunkční sál, konferenční sály a prostory pro talentované děti ze střediska Radovánek, environmentální centrum zaměřené na změnu klimatu ve městech, prostory pro prodejní výstavy a propagaci oblastí našeho kraje i centrum pro folklórní soubory našeho kraje,“ vysvětloval.
Podle jeho slov získá kraj objemově více než dvojnásobný prostor oproti plánované budově galerie v přibližně stejné hodnotě. „Předpokládáme využití zelených střech, fasád a teras. Budova bude primárně vytápěná soustavou tepelných čerpadel a samozřejmostí bude fotovoltaika," řekl. Ve vrchním patře má být prosklená kavárna.
Čtvrtek, 25. srpna 2022, 07:32
Velmi bouřlivou diskusi lze očekávat na zářijovém jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje. Radní kraje totiž na svém mimořádném jednání schválili návrh na odkoupení podílů společnosti, která je vlastníkem naprosto zchátralé budovy bývalých...
Potřebné investice do oprav, vyčíslené před dvěma lety na 400 milionů korun, odhadl hejtman po zdražení cen materiálů a stavebních prací na zhruba 600 milionů korun, které by se podle něj daly sehnat, částečně z dotací. Podle Špotáka je výhodou, že se lázně dají opravovat po etapách, třeba šest let. Do konce volebního období kraje, do roku 2024, by se mohla stihnout hlavně demolice zadního traktu.
Krejsová ovšem možnost získání dotací tak růžově nevidí. „Nevíme, zda bude možné čerpat nějaké dotační tituly, když to bude mít formu obchodní společnosti s nejasnou historií. Jakou bude mít ta společnost strukturu? Nevíme nic. Místo toho máme usnesení, které ukládá odboru kultury, aby do listopadu předložil, jak se s tou společností má naložit. To znamená, že je to naprosto nepromyšlené,“ hřímá Krejsová.
Jako další z faktů zmiňuje opozice i to, že se spolu s obchodními podíly TWB koupí i architektonický projekt, čímž se kraj podle Krejsové zavazuje, že bez jakékoli architektonické soutěže a bez výběrového řízení vybere právě ateliér uvedený v podkladech. Vše je dle ní nenápadně uvedeno v jedné z mnoha příloh.
„Tyto podivnosti jsou zamlčovány a účelově připravovány. Je to obrovské riziko. Dalo by se o tom diskutovat, kdybychom k tomu měli standardní podklady, ale tohle je účelově připravené, aby to proběhlo rychle,“ uzavírá Karpíšek.
Špoták odmítá, že příprava nákupu je populistickým tahem. „Této věci se věnujeme dlouhodobě. Ještě když byla ODS a TOP 09 v radě kraje, tak se zadala studie proveditelnosti lázní, a tehdy jim to nevadilo," rýpnul si hejtman.
Stavba významné budovy započala v roce 1926. Za návrhem stál architekt Bedřich Bendelmayer. Lázně se veřejnosti otevřely ještě před finálním dokončením. Návštěvníci mohli už v roce 1931 využívat sprchové, vanové a parní lázně. O rok později se otevřela i plovárna, kde se pořádaly plavecké kurzy. Posléze se zprovoznil také léčebný ústav s rašelinnými lázněmi, vodoléčbou elektroterapií, uhličitými a bylinnými lázněmi. Stavba byla dokončena v roce 1932.
Městské lázně ve 30. letech, zdroj: Archiv Majáku PlzněBudovu prosinci 1944 vážně poškodil americký nálet. Po válce se rekonstrukce chopil architekt Václav Neckář, který lázním vtisknul současnou podobu. „Architekt již neobnovil klasicizující sloupové průčelí a fasádu oprostil od přemíry dekoru. Na původní monumentalitu vstupní části architekt volně navázal uplatněním dvouramenného schodiště a nízkého portiku s masivními kamennými sloupy," popisuje Plzeňský architektonický manuál.
Během války byly lázně zasaženy americkým bombardováním, foto: Archiv Majáku PlzněPlzeňané lázně využívali až do roku 1993, kdy skončil jejich provoz. O tři roky později město za primátorování Zdeňka Proska (ODS) lázně vyměnilo za podíl ve společnosti Invest shop, který po pár letech zkrachoval a budova připadla společnosti Amádeus Real. Ta posléze objekt lázní nabídla městu za 25 miliónů korun. Zastupitelé tehdy nabídku odmítli, protože pro ně budova neměla využití a rekonstrukce by byla příliš nákladná.
Současný stav lázní popsali pracovníci Národního památkového ústavu následovně: „Stavba je dlouhodobě bez údržby. Krytina dožívá a zejména v okapních partiích zatéká do objektu srážková voda. Lze předpokládat rozvoj biotických škůdců. Korunní římsa má na mnoha místech zcela opadané a degradované omítky, lokálně vidět praskliny zdiva a uchycenou náletovou zeleň. Nefunkční svody zapříčiňují degradaci přilehlých omítek a zdiva. Výplně otvorů lokálně chybí či trpí neúdržbou. Interiér je celkově zdevastovaný a poznamenaný projevy vandalismu. Budova dospěla do stavu, kdy je nutná její celková stavební obnova."
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
