Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Obrovské množství dosud nepublikovaných a unikátních dobových fotografií je k vidění v nové publikaci spisovatele i nakladatele Radana Láška, která má název Stráž na chodském pomezí 1938. Kniha detailně popisuje formování, výcvik a následný boj domažlického praporu Stráže obrany státu (SOS) s teroristickými formacemi Henleinova Freikorpsu na hraniční čáře Českého lesa a západní Šumavy na podzim 1938.
Dramatickou situaci, která tehdy vládla na západní hranici dokládají podrobná služební hlášení a vzpomínky účastníků, ale i výčet padlých a raněných příslušníků SOS. „Čtenář zde také nalezne informace o vojenských jednotkách dislokovaných ve služebním obvodu praporu SOS Domažlice a popis plánované výstavby těžkého i lehkého opevnění v regionu. Jedna z kapitol je věnována průběhu a příčinám tzv. Druhého záboru Chodska, v rámci kterého bylo Německu v listopadu 1938 dodatečně postoupeno jedenáct čistě českých vesnic,“ popisuje svoji knihu autor Radan Lášek.
„Faktem zůstává, že většina Chodska patřila v plánované obraně ČSR k předem obětovanému území, kde měli příslušníci SOS a ženisté pouze zpomalit postup nepřítele a způsobit mu první ztráty před jeho útokem na hlavní obranné postavení, nacházející se ve vzdálenosti 25 až 30 km od hranic. Obětované území mělo být později znovu obsazeno po otevření druhé fronty koaličním spojencem na západě Německa,“ říká Lášek.
Na podzim 1938 se však v rozhodující chvíli ukázalo, že Francie není na válku připravena a evropské mocnosti naopak přinutily vydat jazykově smíšené čsl. pohraniční oblasti sousedním státům. Tyto velké dějinné události, předznamenávající vypuknutí celosvětového konfliktu v září 1939, jsou v druhé části publikace podrobně popsány z pohledu mužů, kteří v roce 1938 hájili čsl. hranici před útoky nacistických fanatiků z Henleinovy strany SdP.
Jedna z kapitol je věnována průběhu a příčinám tzv. Druhého záboru Chodska, v rámci kterého bylo Německu v listopadu 1938 dodatečně postoupeno jedenáct čistě českých vesnic. Kromě Hitlerovy snahy co nejvíce ponížit český národ měl tento dodatečný zábor i zcela racionální důvod v podobě získání důležitých podhaltravských komunikací.
„Zajímavým pramenem ke studiu událostí roku 1938 jsou fondy poválečných mimořádných soudů, které trestaly zločiny proti čsl. státu, proti osobám a majetku, a také udavačství v době zvýšeného ohrožení státu v letech 1938 až 1945. Několik kauz týkajících se roku 1938 je proto zpracováno v předposlední kapitole; většinou však šlo pouze o „malé ryby“ – hlavním aktivistům SdP se zpravidla podařilo v poválečném chaosu uprchnout a zamést za sebou stopy,“ dodal na závěr autor publikace. Některé pasáže knihy se týkají také klatovska i dalších měst z českého západu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
