Obrovský potenciál vidí město Plzeň ve svých řekách, jejich břehy chce více využívat pro sport i na kulturu

„Plzeň se snaží v posledních třiceti letech rozvíjet přírodní, rekreační a pobytový potenciál svých řek. Tento úkol znesnadňuje jak velký počet toků, které městem procházejí, tak historický vývoj podoby města, tedy jeho kompozice a struktury,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). V Plzni se sbíhají řeky Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava, po jejich soutoku město opouští Berounka.  

V dobách průmyslové revoluce byla území v blízkosti řek obsazena výrobními a produkčními areály, které ale už dožívají a od konce 20. století se přestavují. Město se vrací k postupnému budování veřejného prostoru a městské či kulturní krajiny. „V závěru socialistické přestavby odřízl řeku Mži od centra města průtah. V mnoha prostorech mezi městskou zástavbou a říčními nivami, či přímo v nivách se rozvinuly pro veřejnost málo prostupné areály zahrádkářských a chatových kolonií. Město se tak historicky obrátilo ke svým řekám zády a tento postoj vedl ke ztrátě obecného názoru na jejich roli ve městě, ke ztrátě kontaktu obyvatel s řekami. A vedl i k degradaci role a statutu řek na ‚trasu pro vodu‘,“ vysvětlil technický náměstek primátora.

„Lidé se kolem řek rádi pohybují, vyhledávají je k rekreaci a k pořádání různých společenských a kulturních akcí. Zatím to ještě není o konkrétních projektech, ale těch nápadů na využití bude celá řada,“ řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).

„Jedná se například o území podél současné cyklostezky v okolí lokality parku U Ježíška, která je velmi vyhledávanou, ale lidé už se tam nevejdou. Máme tam už domluvu s jednotlivými vlastníky pozemků, že nám je prodají. Tam chceme nejen kolem parku zatraktivnit to území. Chceme tam vyhovět nejen cyklistům a pěším, ale i bruslařům nebo jezdcům na koloběžkách a dalších přibližovadlech. Počítáme tam zejména s rozšířením prostoru,“ řekl Šindelář. „Chceme podobně rozhýbat i pravý břeh Mže za Rychtářkou a park za Plazou,“ doplnil Vozobule.   

Vznikne nová zelená páteř města

„Říční prostory obecně se staly jedním z významných prvků kompozice města. Konkrétně nábřežní a nivní prostory řek Mže a Radbuzy, které prochází centrální částí s městskou zástavbou, patří mezi hlavní osy současného rozvoje Plzně,“ konstatoval technický náměstek. Tyto nábřežní, parkové a nivní prostory mají podle něj nejvýznamnější potenciál a předpoklad stát se zelenou páteří města a pobytovým prostorem, celoměstsky významnou sítí sportovní, rekreační a společenské vybavenosti, turisticky významnou destinací a komunikační trasou.

Koncepce se přednostně věnuje centrálním úsekům Radbuzy a Mže. Severojižní osu řešeného území tvoří Radbuza od hráze nádrže České údolí po soutok s Úhlavou a Mží. Západovýchodní osu tvoří Mže od soutoku s Radbuzou ve Štruncových sadech až k soutoku s Vejprnickým potokem. Do řešeného území koncepce zahrnula i části významnějších přítoků – Vejprnického potoka a přítoku drobného vodního toku z Lochotínských luk.