Armádní letečtí záchranáři z Líní slaví kulatiny, pacientům pomáhají už 30 let

Počátky letecké záchranné služby na západě Čech jsou z července 1990, kdy se začalo létat na stroji Mi - 2, tehdy ještě pod státním podnikem Slov-Air z letiště ve Sklářích u Mariánských Lázní se zdravotníky z nemocnice v Plané. O vznik letecké záchranky se zasadil tehdejší primář ARO nemocnice v Plané Petr Hora. „Pak jsme jako personál přešli pod armádu a od 1. května 1991 se létalo z letiště z Líní kompletně jako vojenská posádka. Byla to první klasická letecká záchranná služba v režii armády, před tím létala jen posádka z Bechyně se sekundárními transporty," popsal lékař Michal Mareček, který pracuje v Líních od začátku letecké záchranky a v letech 2007 až 2016 ji také velel. Armádní záchranáři víc než 20 let létají na vrtulnících W-3A Sokol.

„Třicet let v letecké záchranné službě je podobné, jako v každém jiném oboru. Říkám, že jsme začínali s trabantem, zatím létáme s mercedesem a čekáme na raketoplán. Technika letecká, zdravotnická, navigační, komunikační jde ohromně dopředu a promítá se to do vybavení záchranné služby, do erudice personálu, kvality strojů a kvality poskytované péče," míní Mareček. Za 30 let vrtulníky z Líní s volacím znakem Kryštof 07 nalétaly tisíce letových hodin a přepravily tisíce pacientů v ohrožení života.

Práce pro leteckou záchrannou službu je navíc pro armádní piloty i zdravotníky vítaným výcvikem. Každodenní ostré nasazení k akutním těžkým případům je pro ně cennou praxí. Tu zúročují i při zdravotnických transportech zraněných vojáků ze zahraničí armádními letouny STRATEVAC, shodl se Mareček i náčelník odboru letecké a záchranné služby a urgentní medicíny v Líních Zdeněk Pašek.

Piloti i většina zdravotníků jsou příslušníci armády

Od aktivace musí vrtulník s posádkou, kterou tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra nebo záchranář, vzlétnout do tří minut. Pacienty vozí převážně do plzeňské fakultní nemocnice. Nejčastěji vrtulník vzlétá k těžkým dopravním nehodám, vážným úrazům, zástavám oběhu, pádům či skokům z výšky nebo například k lidem, kteří se zraní při parašutismu, řekl Pašek. V Líních se střídá až osm posádek.

Armáda kromě Líní od roku 2017 do konce loňského roku létala záchrannou službu také pro Jihočeský kraj z letiště v Bechyni. „Od ministerstva zdravotnictví jsme měli nasmlouváno 1000 letových hodin, což se pravidelně překračovalo, poprvé loni se vše nevyčerpalo. Nyní máme na jedno stanoviště v Líních nasmlouváno na rok 500 hodin. Za posledních osm až deset let to bylo v průměru kolem 480 až 500 hodin ročně," shrnul Pašek. Kromě toho armádní kbelské vrtulníky létají i ve prospěch transplantačního programu.

Záchranářům usnadnily za poslední roky práci kvalitnější navigační systémy i moderní technika. Vrtulník Sokol dokáže najednou přepravit až dva pacienty, zdravotnické vybavení musí být připraveno pro oba. „Z novějších přístrojů, které pomáhají zachraňovat životy pacientů, bych jmenoval přístroj Lucas, který provádí srdeční masáž místo zdravotníků, v posledních letech se prosazuje používání sonografu," uvedl Pašek, který s leteckou záchrankou jako lékař létá 17 let.

„Není lehký a není těžký případ a není zajímavý a nezajímavý případ. Je to případ a ke každému se musí přistupovat, že jde o akutní ohrožení života. Nemůže se mezi tím rozlišovat," dodal Mareček.