neděle 18. dubna 2021 Valérie

Záchodová jímka z počátku 18. století vydala další artefakty, kuriozitou je psí obojek

Znalci historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily i k odhazování odpadu. Jednu takovou zkoumají odborníci v klášteře v Plasích. A co našli? Písemnosti, pečetě, figurky, deskovou hru anebo například části oděvů či psí obojek.

Chov psů v historii nebyl ničím neobvyklým. Lidé čtyřnohé společníky využívali pro účely lovu i jako domácí mazlíčky. V jímce se nacházely ostatky nejméně tří psů. Zcela výjimečným artefaktem, který jímka vydala je bezesporu psí obojek zhotovený z třísločiněné usně.

Na obojku zaujme i jeho estetické provedení a nápis PLAS z mosazných pukliček. Podle historiků se jedná o metodu hojně využívanou zejména ve středověku na výzdobu opasků a řemení. Jednalo se o jméno psa nebo označení místa odkud pochází? To se můžeme jen domnívat.

Jímka spatřila světlo světa po 185 letech

V roce 2015 si v areálu kláštera v Plasích všimli poklesu dlažby. Jak se později potvrdilo, jednalo se o sesedání zásypu podzemního dutého objektu. V něm odborníci rychle rozpoznali, že se jedná o záchodovou jímku, zřízenou po roce 1709.

„V jímkách, které bývají používány příležitostně také k odhazování odpadu, vznikne po jejich zasypání prostředí se stálou vlhkostí bez přístupu vzduchu. Umožní se tím dochování nálezů z organického materiálu jako je dřevo, kůže, textilie a podobně. Zároveň jde také o široké spektrum přírodnin, jež se za normálních podmínek panujících v suchých archeologických objektech a vrstvách rozkládají. Archeologický výzkum takového druhu proto přináší při volbě správných metod mnohem více informací,“ vysvětlila Marcela Waldmannová z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.

Klášterní záchodová jímka z počátku 18. století ukrývala nečekané poklady

Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi...

Řada předmětů na své znovuobjevení čekala téměř 200 let. Během průzkumů historici nalezli několik tisíc předmětů, díky kterým mohou teď skládat obraz každodenního života za zdmi opatského sídla. Z textů a pečetí zjistili více o korespondenci, zbytky rostlin a zvířecích kostí zase naznačuje, jaký byl jídelníček zdejších obyvatel. Nalezené hračky přibližují, jak děti trávily volný čas.

Pokud vás zajímají bližší podrobnosti ohledně průzkumu barokní jímky, můžete sledovat webový seriál na stránkách Národního památkového ústavu

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Národní památkový ústav, ÚOP v Plzni | Zdroj NPÚ

Štítky historie, průzkum, archeologie, Národní památkový ústav, klášter Plasy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.