Ježky na zahradách zatím ponechejte, jen je přikrmte, radí záchranné stanice

Několik posledních zim bylo pro ježky velmi příznivých, v loni se ukládali k zimnímu spánku teprve koncem prosince. Důležitá je především teplota, při které ještě mohou získat potravu. Hraniční je, když noční teploty klesnou pod bod mrazu a přes den už nepřesáhnou 5 °C.

Pokud tedy zatím mrazy nehrozí a ježek na vaší zahradě má dostatečnou hmotnost pro zazimování, tedy přibližně 500 gramů, nejlépe mu bude, když zůstane tam, kde je. „Důležité je, aby měl dostatek úkrytů, mnohdy mu stačí hromádka listí nebo větviček, ale i škvíra pod kurníkem, králikárnou či teplé místo v kompostu,“ radí odborníci ze záchranných stanic.

Ježek také samozřejmě hledá nějakou potravu. Protože jde o hmyzožravce, chutnají mu hlavně žížaly, brouci nebo slimáci. Problém je, že na zahrádkách děláme často podzimní úklid, a tak se s listím a trávou ztratí místa, kde ježčí potrava žije. Proto je ideální, když lidé nechají koutek zahrady trochu zdivočet právě pro ježky. 

Chutnají jim granule nebo kapsičky

V této době můžeme ježkům pomoci přikrmováním, které ocení především ti, kteří mají nízkou hmotnost pro zazimování. Využít se dají granule, konzervy nebo kapsičky určené pro domácí mazlíčky, ideálně v kočičí variantě. Krmítko by mělo být dostatečně těžké, aby ho ježek nepřevrátil, a snadno omyvatelné. Při krmení suchými granulemi je dobré přidat i misku s vodou, kterou také pravidelně měníme.

V záchranných stanicích končí hlavně ježci, kteří mají zdravotní problémy. Ti, kteří se například obtížně pohybují, jsou apatičtí nebo malátní. Pokud se chytili do nějaké pasti, například do pletiva, mají tržné rány nebo jiný úraz. Jakmile klesnou teploty pod bod mrazu, je na místě zvažovat záchranu ježků, kteří jsou malí a nemají dostatečnou váhu. Při velkém počtu těchto obyvatel ve stanici však hrozí, že si ježci předávají nejrůznější nemoci, na které mohou uhynout, i proto je lépe, když co nejdéle vydrží ve svém domovském prostředí.