Přes 25 let se už věnuje Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva (DESOP) z Plzně monitoringu a kroužkování mláďat motáka pochopa. Tento dravec na zimu odlétá zimovat daleko do rovníkové Afriky. Členové spolku kroužkují vedle motáka také orly mořské, čápy, poštolky, luňáky i další sledované ptačí druhy.
„Letos jsme našli na území celého Plzeňského kraje zatím přes 40 hnízd a okroužkovali už 108 mláďat. Svého prvního motáka pochopa jsem si okroužkoval s panem Václavem Boškem v roce 1990 v rákosině u Podbořan,“ zavzpomínal šéf spolku DESOP i plzeňské záchranné stanice Karel Mkoň. Začátkem 90. let byl u nás moták pochop velikou vzácností, na Plzeňsku se snad ještě ani nevyskytoval, nebo vyskytoval hodně vzácně.
„My jezdili ve čtyři hodiny ráno vlakem s panem Boškem hledat hnízda k Žatci a na Lounsko do Kněžic, Podbořan, Postoloprt, Dolejších Hůrek. Občas jsme jeli i na Plzeň – jih a Strakonicko, třeba do Kláštera u Nepomuka, Životic, Tchořovic a Blatné. Cílem bylo vždy najít hnízda v rákosí a okroužkovat mláďata, což se nám ne vždy podařilo,“ řekl Makoň.
Jednoho ze svých prvních pochopů okroužkovala s Milošem Paiskerem na bezejmenné „loži“ u Sulkova na severním Plzeňsku tenkrát ještě Hana Robejšková (dnes Makoňová) v roce 2004. V tu dobu šla populace motáků pochopů raketově nahoru a v průběhu několika málo následujících let prošlo členům DESOP rukama několik stovek mláďat tohoto zajímavého dravce.
„Do roku 2010 populace motáka pochopa postupně stoupala, ročně jsme kroužkovali desítky mláďat už i na Tachovsku s Karlem Machačem, Plzni – severu s Václavem Langem, Plzni – jihu s Karlem Langem a dalšími kroužkovateli. Jenom na Bolevecké kaskádě v Plzni hnízdilo v tu dobu minimálně sedm párů pochopů. Dnes jsou tam tři hnízda,“ konstatoval Karel Makoň.
Rok na to však začali motáci z dosud neznámých důvodů ubývat a ubývají dodnes. „Rybníky, kde jsme pravidelně pochopy kroužkovali, jsou dnes opět bez pochopů a na lokalitách, kde hnízdilo i několik párů, dnes najdeme stěží jen jedno hnízdo nebo nic. Navíc i počty mláďat na hnízdě jsou oproti předešlým rokům výrazně nižší, a to i přesto, že hrabošů, které dokáže pochop ulovit i ve vysokém obilí či trávě, je prý letos hodně, jak všude slyšíme,“ dodal poněkud smutně Karel Makoň.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.