Starobní důchod v Plzeňském kraji činil loni 21 038 Kč, byl čtvrtý nejvyšší v ČR

„Podmínky pro výplatu některého z důchodů v prosinci 2025 v Plzeňském kraji splňovalo 161 416 osob, mezi nimiž převažovaly ženy (57,9 %). Na 1 000 obyvatel má Plzeňský region třetí nejnižší počet důchodců po Praze a Středočeském kraji, nejvíce jich je pak na Zlínsku a Vysočině. Okres Domažlice drží bohužel nepříliš lichotivé celorepublikové prvenství. Na 1000 obyvatel zde připadá nejvíce důchodců, a to 315. Okres Klatovy je v tomto žebříčku pátý,“ informovala Lenka Křížová, vedoucí informačních služeb Českého statistického úřadu.

S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 20 001 Kč se Plzeňský region v mezikrajském porovnání zařadil až na osmé místo. Příjemci důchodů si tady meziročně polepšili o 352 Kč, vzhledem k roku 2016 téměř o devět tisíc korun.

Během posledních deseti let tak došlo ke zvýšení starobního důchodu v Plzeňském kraji o 84,2 % na hodnotu 21 038 Kč a jednalo se o čtvrtou nejvyšší penzi v Česku. Nejlépe se mají senioři v Praze, dále pak ve Středočeském a v Moravskoslezském regionu. Nejhůře jsou na tom důchodci na Karlovarsku, jejich penze je o více než dva tisíce nižší ve srovnaní s hlavním městem. V našem kraji pobírají nejvíce peněz senioři v okrese Plzeň-město (21 522 Kč), o trochu méně pak v okolních okresech. Nejnižší důchod mají penzisté na Domažlicku a Klatovsku.

„Počet starobních důchodců rostl až do roku 2019. V následujícím roce pandemie koronaviru způsobila vyšší úmrtnost hlavně u seniorů a přispěla tak k poklesu počtu důchodců v následujících třech letech. Nejvíce osob ve starobním důchodu na 1 000 obyvatel žije na Zlínsku, Vysočině a Královéhradecku, nejméně jich pak mají v Praze, ve Středočeském a Plzeňském kraji. Zatímco plzeňských důchodců mužů mezi roky 2016 a 2025 přibylo 1460, počet důchodkyň se snížil o 3454. Díky tomu se rozdíl mezi počtem mužů a žen pobírajících starobní důchod bez ohledu na jeho typ výrazně snížil," uvedla Křížová. 

Husákovy děti situaci zkomplikují

V posledním roce sice starobních důchodců nepatrně ubylo, ale je to důsledek populačně slabé generace, která nyní dosahuje důchodového věku. Za deset let se ale situace začne podstatně zhoršovat. Věku 65 let se začne dožívat velmi silná populační vlna lidí narozených v Československu mezi lety 1970 až 1980, tzv. Husákových dětí. V kombinaci s dlouhodobým poklesem porodnosti a současným prodlužováním naděje dožití to bude velká zátěž pro náš státní rozpočet.

Podle aktuální Projekce obyvatelstva České republiky v letech 2023–2100 vypracované Českým statistickým úřadem se v horizontu deseti let zvýší počet osob ve věku 65 let a více ze současných 2,3 milionu na 2,5 milionu, za dvacet let na 2,9 milionu, za třicet dokonce na 3,2 milionu. Pokud se věk odchodu do důchodu nebude prodlužovat, starobní důchody se budou neúměrně navyšovat nebo se nezajistí jiné dostatečné financování těchto dávek, hrozí v budoucnu mladé generaci razantní snížení jejich nároku na důchod.

V souvislosti se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu a s obtížnějším uplatněním na trhu práce stoupá v posledních letech počet osob, které se rozhodnou odejít do předčasného důchodu. Koncem roku 2025 pobíralo v Plzeňském kraji předčasný starobní důchod 34,4 % starobních důchodců. Od roku 2016 jejich celkový počet vzrostl téměř o pětinu, přičemž nejvíce jich přibylo v letech 2023 a 2024. Předčasná penze byla v roce 2023 extrémně výhodná především díky kombinaci vysokých valorizací a obav ze zpřísněných podmínek pro její získání, které vstoupily v platnost od října 2023. Často se vyplatilo zažádat si o předčasný důchod „bez výplaty“, pracovat dál, ale mít důchod vyměřený ještě podle starých podmínek.