Eliška a Jakub, to jsou nejpopulárnější jména, která loni dávali rodiče svým dětem v Plzeňském kraji. Na dalších místech u chlapců bodoval Matyáš a Matěj. U dívek to byla jména Viktorie a Anna. I v našem regionu se potvrdil vyšší podíl dědění jmen z otce na syna, než tomu je v ženské linii. Téměř každý třetí otec se jménem Václav ho u nás předal svému synovi.

Výše plného starobního důchodu v Plzeňském kraji dosáhla ke konci loňského roku 21 038 Kč. Důchodci v regionu měli čtvrtou nejvyšší penzi v rámci Česka po Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. Starobní důchod pobíralo 130 803 lidí. V regionu žije na 1000 obyvatel třetí nejnižší počet starobních důchodců, příjemců s invaliditou druhého stupně je naopak nejvíce ze všech krajů. V regionu žilo na konci roku 614 683 lidí.

Plzeňský kraj je pro cizince jedním z nejatraktivnějších míst pro život v Česku. Dokazují to čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle jeho dat je v přepočtu na obyvatele nejvíce cizinců v Praze a v Plzeňském kraji. Nejvíce jich je z Ukrajiny a Slovenska, početná část pochází z Vietnamu. Naopak v poslední dekádě ubylo Němců.

Devět lidí zahynulo při loňských požárech na území Plzeňského kraje. Rok 2025 tak byl co do počtu úmrtí nejtragičtější za posledních pět let. Tři osoby zemřely na Tachovsku. Z tohoto počtu dva lidé v důsledku tragického požáru lakovny výrobní firmy v Chodové Plané. Způsobená škoda se v tomto případě vyšplhala na 124,6 milionu korun. Šlo zároveň o nejvyšší škodu v regionu za loňský rok.

Téměř pětinu z celkové rozlohy Plzeňského kraje představují chráněná území. Představuje to plochu 135 522 hektarů zvláště chráněných území, tedy 18,1 procenta z rozlohy regionu. Po Jihočeském a Ústeckém kraji jde o třetí největší výměru v ČR. Celkově má kraj 202 zvláště chráněných území, z toho 196 maloplošných. Přírodní památky, jichž je 94, se rozkládají na 2585 hektarech.

Podle předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 30. září 2025 celkem 613 099 obyvatel. Od začátku roku se tak počet obyvatel snížil o 1541 osob. Za poklesem obyvatel v kraji stojí jejich výrazný přirozený úbytek, který nedokázal pokrýt nízký migrační přírůstek. Obdobný trend je patrný i v rámci Česka, kde se počet obyvatel snížil dokonce o 12 300. Informaci přinesl Český statistický úřad.

Téměř 800 osob spáchalo sebevraždu v posledních deseti letech na území Plzeňského kraje. Muži volí dobrovolný odchod ze života 4,5krát častěji o než ženy. Nejčastějším způsobem u mužů je oběšení. U žen dominuje otrava. Smutnou statistiku z let 2015 – 2024 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSU).

Je rozhodnuto. Volební místnosti se úderem sobotní druhé hodiny odpolední uzavřely a v následujících hodinách budou volební komise sčítat odevzdané hlasy. Volební účast v některých lokalitách podle informací z místa překračuje čísla z roku 2021. Veškeré dění spojené s volbami budou i dnes sledovat redakce Drben. V Plzeňském kraji se volební účast pohybuje kolem 65 procent, místy i více.

Mezi nejčastější příčiny smrti obyvatel Plzeňského kraje se stále řadí nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci soustavy dýchací. Podlehla jim téměř třetina všech zemřelých, jichž loni bylo v regionu celkem 6256. Meziročně je to o dvě procenta více. Z toho asi 52 procent tvořili muži. Muži častěji umírali na zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic, vnější příčiny nebo alkoholické onemocnění jater. Ženy zase na Alzheimerovu nemoc. Úmrtí z důvodu nemocí nervové soustavy se za posledních deset se téměř zdvojnásobila.

Volební místnosti v Česku se uzavřely. Okrskoví volební komisaři poté ve 14:00 hlasy pro jednotlivé kandidáty spočítají a odešlou Českému statistickému úřadu stejně jako u jiných typů voleb. Statistici je zapečetí, neboť se zveřejněním výsledků budou muset počkat do nedělních 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.