Pátek 10. 4. 2026 | Svátek má Darja
Dnes, 14:10
Revitalizace nejstaršího plzeňského parku vstoupila do poslední fáze. Lidé se mohou těšit na nové cesty, zeleň, herní prvky i na vodopád. Součástí prací je také obnova významných prvků parku, například sochy jeho zakladatele Martina Kopeckého. Lochotínský park má opravdu dlouhou historii, vznikl už v 1833.
„Na jaře začala další část revitalizace Lochotínského parku ve dvou jeho oblastech. Ta první vede od pavilonku podél Karlovarské ulice až k ulici Pod Vinicemi. Druhý úsek je ohraničený jižní stranou ulice Pod Vinicemi až k parkovišti u zoo a k vyústění aleje Kilometrovky. Celkem to je zhruba 20 tisíc metrů čtverečních plochy,“ popsal náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).
Aktuální třetí etapa začala už loni, přičemž její náklady přesahují 33 milionů korun. „Letos dokončíme síť cest, umístíme herní i cvičící prvky a boulderingovou stěnu, doděláme molo i mostek u jezírka. Novinkou bude vodopád a schodiště pod ním. Vybudován bude závlahový systém a samozřejmě nebudou chybět vegetační úpravy, tedy výsadba keřů, trvalek, letniček i cibulovin a osetí travních ploch. Prostor bude vybaven novými lavičkami, odpadkovými koši a dalším mobiliářem,“ vyjmenoval náměstek.
„Jeho rozsáhlá revitalizace letos končí. Investovali jsme do ní více než 90 milionů korun, část z toho, 30 milionů korun, bylo hrazeno z dotace. Naším dalším krokem pak bude záchrana jeho dominanty – lochotínského pavilonku, jenž je kulturní památkou,“ doplnil primátor města Plzně Roman Zarzycký (ANO). Na pavilonek už má město připravenou studii. Nyní se mu věnují projektanti a zároveň magistrát hledá možnosti financování.
Vznik parku ve třicátých letech 19. století souvisel s plánem vybudovat v Plzni lázně s velkým parkem. Ty měly využívat zejména pramen údajně léčivé vody na svahu lochotínského vrchu. Park se jako součást lázní začal budovat za purkmistra Martina Kopeckého. Vznikly lázeňské domy, bylo upraveno koryto potoka, postavily se můstky a vznikla poustevna vytesaná do skály. O něco později byl nad poustevnou vystavěn dřevěný altán, z něhož se otevíral pohled na centrum Plzně. V roce 1883 byl altán pojmenován Chotkovo sedátko. K areálu patřil ještě pamětní pískovcový sloup a malý vodopád.
Stará pohlednice ukazující někdejší krásu parku, Zdroj: Správa veřejného statku města PlzněNad pramenem léčivé vody, v dnešním areálu nemocnice Privamed, byla postavena kolonáda. Lázně zahájily provoz v roce 1834. Úspěšné nebyly, ale park, který je obklopoval, se dále rozšiřoval. Dělo se tak i poté, co celý areál v roce 1849 koupil Měšťanský pivovar. V roce 1892 byl postaven proti lochotínskému pavilónku tropický skleník a byla vybudována známá alej Kilometrovka. Při založení měl park rozlohu zhruba pět hektarů, do roku 1945 se rozrostl na více než 7 hektarů.
Doba úpadku nejstaršího plzeňského parku přišla po druhé světové válce. V letech 1960 až 1964 zasáhla jeho střed stavba velkého kamenného amfiteátru. Na konci sedmdesátých let minulého století musely být kvůli výstavbě Karlovarské třídy odstraněny lázeňské budovy, restaurace i skleník.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
