Po 24. 8. 2026Bartoloměj
Zprávy

Slavný most ve šrotu neskončil. Po přesunu na jiné místo slouží jako lávka

Richard Beneš3 minuty čtení20. 2. 2026, 18:02
Faltusův most žije dál
Faltusův most žije dál · Foto: Se svolením Magistrát města Plzně

Silnici I/20 překlenula cenná konstrukce Faltusovy lávky a nyní propojuje oblíbené rekreační trasy mezi Plzní a Chotíkovem. Most, který je technickou památkou z roku 1931, dříve sloužil v areálu Škodových závodů. Práce na přesunu konstrukce začaly v březnu 2025, lávka byla na místo uložena v září téhož roku. Celkové náklady činí téměř 65 milionů korun včetně DPH.

Slavnostního otevření lávky se v pátek 20. února 2026 zúčastnila vedle zástupců města Plzně i rodina projektanta Františka Faltuse. Most původně sloužil Škodovákům k překonání železniční trati, která vede areálem plzeňské Škodovky. „Ve své době šlo o největší most svého druhu na světě. Na svém původním místě sloužil do roku 2019, pak jej odkoupilo město za cenu šrotu, tedy přibližně za 435 000 korun. Tím se zabránilo jeho demolici,“ řekl Aleš Tolar (STAN), náměstek primátora pro oblast dopravy.

Lávka o délce téměř 50 metrů a hmotnosti 184 tun byla na nové opěry usazena v září loňského roku. „Od té doby probíhala betonáž spřažené mostovky, instalovalo se osvětlení a upravovaly navazující cesty. Most se dočkal antracitového nátěru a doplnili jsme na něj infotabule, které veřejnost seznamují s historií této památky a významem Františka Faltuse pro obor mostního stavitelství,“ informoval mostní specialista Václav Šašek ze Správy veřejného statku města Plzně.

Náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar doplnil, že se zároveň vyřešilo kritické místo na výjezdu z Plzně. „Tam výletníci museli překonávat frekventovanou hlavní silnici. Nyní je tam díky Faltusově lávce bezpečný koridor,“ poznamenal Aleš Tolar.

Lávka je rovněž součástí stezky Industry Open, kterou v Plzni a celém regionu koordinuje městská organizace Plzeň – TURISMUS. Stezka mapuje technické památky, industriální zajímavosti i moderní provozy, které se otevírají veřejnosti.

Kdo byl František Faltus?

Most nese jméno profesora Františka Faltuse (1901–1989), který po studiu techniky ve Vídni a práci v tamní mostárně Waagner-Biro nastoupil v březnu 1926 v Plzni do Škodových závodů. Stal se průkopníkem nové technologie svařování mostních konstrukcí. Most vyrobily Škodovy závody v roce 1931. Podle Jany Bukovské z Národního památkového ústavu v Plzni šlo o první použití ocelové konstrukce plně svařované elektrickým obloukem u silničního mostu na území tehdejšího Československa.

„Na dědečka jsem velmi hrdý a stále na něj s láskou vzpomínám. Byl to hodný a spravedlivý člověk. Za pár let oslaví tato konstrukce sto let. Je proto hezké, že bude díky přesunu sloužit dál. Pro naši rodinu je to připomínka jeho odkazu i práce,“ řekl při slavnostním otevření lávky Jiří Zlesák, vnuk Františka Faltuse. 

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Reklama by měla zmizet i z vozů MHD, uvedli v anketě čtenáři Plzeňské DrbnyZprávy

Reklama by měla zmizet i z vozů MHD, uvedli v anketě čtenáři Plzeňské Drbny

Po dlouhých letech debat se Plzeň konečně pustila do boje s vizuálním smogem. Se začátkem prázdnin totiž začalo město uplatňovat nařízení o regulaci reklamy na vybraném území. Změny jsou nejvíc vidět na Klatovské třídě, v Pražské ulici a především v sadech Pětatřicátníků, které patřily k nehezké vizitce města. V souvislosti s tímto nařízením se rozproudila také debata o polepených vozech MHD. Mnozí diskutující si myslí, že by město mělo jít příkladem. Stejně odpovídali v anketě Drbny i naši čtenáři.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněZprávy

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook