Město se pochlubilo vyasfaltováním lesních cest. Veřejnost to tvrdě odsoudila

„Tohle považuji za naprostou absurditu. Lesní cesta s povrchem asfaltu, ale ve městě, kde by ho bylo potřeba, je rozmlácený, anebo vůbec není. Proč mé generaci stačila lesní cesta taková, jaká byla? Jezdilo se po ní s kočárky a dokonce i cyklista byl natolik šikovný, že tudy projel i bez horského kola. Hrozně bych si přál, kdyby se za tyhle peníze obnovovalo třikrát více, ale šetrně k přírodě. Na jednu stranu se prezentujeme jako EKO a na druhou pak vymlátíme les a kořeny stromů pokryjeme asfaltem. Tohle je regulérní silnice, to nemá s lesní cestou nic společného a s ekologií a šetrností k přírodě už vůbec ne. Alespoň to neprezentujte tak, jak to prezentujete. Říkejte tomu třeba inline dráha, ale lesní cesta to opravdu není a je to zrůdnost dnešní doby,“ rozčiloval se například Marek Č. Ladislav N. zase označil asfaltování polních a lesních cest za nechutné zvěrstvo.

„Cesty v městských lesích neslouží jen našim správcům lesa, ale také návštěvníkům. V posledních letech se zvyšuje i podíl cyklistů vůči pěším turistům, proto se snažíme cesty vylepšovat. Problémy jsou hlavně s cestami ve svahu, které ničí vodní eroze. K těm patří jak cesta z vrcholových partií Dubové hory u Litic, tak napojení z Nové Hospody na Valchu,“ řekl Aleš Tolar (STAN), náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí. „Jsme rádi za každou další nově opravenou cestu. Neslouží jen nám jako správcům lesa, ale i návštěvníkům,“ řekl vedoucí oddělení lesního hospodářství SVS Milan Sekáč.

Cesta na Dubové hoře v propojení Litic a osady Měsíční stráň u plzeňské Lhoty má nově 3,5 metru široký asfaltový povrch s půlmetrovými krajnicemi navíc a odvodňovacím příkopem s vegetační úpravou umožňující vsakování a odvod vody z vozovky. Jde o 752,8 metru dlouhý úsek jednopruhové komunikace. Náklady na opravu cesty činily devět milionů korun včetně DPH. Cestu využívají hlavně obyvatelé Litic a osady Měsíční stráň u železniční trati, ale také cyklisté, kteří tudy často projíždějí.

Nový povrch získal již na jaře i 800 metrů dlouhý úsek lesní cesty na Valše. „Svažitý úsek je součástí městského cyklistického okruhu označovaného číslem 2151, který propojuje Valchu s Novou Hospodou. Právě úsek z Valchy do kopce trpěl vodní erozí, ale i zvýšenou prašností. Teď mohou lidé z Valchy dojet až na Borská pole po asfaltu, což ocení hlavně ti, kteří dojíždějí do práce na kole,“ uvedla plzeňská cyklokoordinátorka Radka Žáková. Náklady na opravu byly 1,8 milionu korun včetně DPH.

Správci městských lesů zajistili také opravu 660 metrů dlouhého úseku lesní cesty ke Kokotské studánce. Cestu získala Plzeň směnou se státním podnikem Lesy ČR zpět po skoro 20 letech složitých jednání. Oprava povrchu zde přišla na 1,08 milionu korun včetně DPH.

Veřejnost asfaltové lesní cesty kritizuje

Lidem se ale vyasfaltované lesní cesty nelíbí a jejich komentáře jsou nekompromisní. „Nebylo by bezpečnější vyasfaltovat i ten zbytek Dubové hory? Co když se nějaké dítě škrábne o ostružinu nebo zakopne o pařez? Za veřejné peníze jste na Dubovce zničili les a udělali z něj nepovedený park,“ uvedl Jan V. „Přestaňte prosím všude asfaltovat. Asfalt do přírody nepatří,“ žádá další diskutující Jiří V. „Normální soudný člověk ví, že k lesu patří lesní cesty, ne asfalt! Děkujeme za krásně ztracené peníze,“ uvedla Dáša V. „Tam na radnici musí sedět nějaký asfaltový maniak. Nalít asfalt do lesa – ať žije příroda,“ konstatoval Karel H.

„Asfalt? Čirý hnus. Jeďte se podívat kousek za hranice správným směrem. Mlatové, bombírované cesty, které do přírody patří. Tohle fakt ne,“ konstatoval diskutující Vladimír M. Stejného názoru byl i Vladimír J. „Ve městě se v parcích chodí po bahnitých nebo prašných mlatových cestách, ale v lese se asfaltuje. Nemělo by to být spíš obráceně? Hlavně že si na střechy dáváme trávu, květiny a nazýváme to zelené střechy. Ale do lesa asfalt a na louku solár. No, mě to baví. A ještě si někdo dovoluje tvrdit, že je to i protierozní opatření,“ napsal Vladimír K.