Novými hvězdami zoo jsou rozkošné vydří slečny. Dostaly jména Matylda a Klotylda

„Otcem Matyldy s Klotyldou je tříletý vydří samec Luke ze Šumavy, konkrétně ze Záchranné stanice v Pavlově. Matkou je sedmiletá Jana, původem z Německa. Pro tento pár je to druhý zatím úspěšný odchov,“ informoval mluvčí zoo Martin Vobruba. Expozice Česká řeka, kde žijí i vydry, byla otevřena roku 2008. Jde o soustavu velkých akvárií a nádrží představujících tok řeky Úhlavy od pramene v úbočí hor až po nížinný rybník.

Vydry jsou velmi citlivé na stres. V zajetí mnohdy ztrácejí chuť se rozmnožovat. A pokud se tak stane, matka se ve většině případů o mláďata nestará. Přesně to se stalo v plzeňské zoo v roce 2023, kdy se samice o narozená mláďata nepostarala a ta následně uhynula. Samice se po porodu chová velmi ochranitelsky a je schopná přes sklo útočit i na chovatele. Bohužel kvůli stresu po odchytu uhynula před 14 lety i první odchovaná samička, které byl tehdy jeden rok. Tentokrát chovatelé zajistili vydří samici po porodu maximální klid. Přístup návštěvníků do expozice byl dočasně uzavřen. Ukázalo se to jako správný krok.

Vydří mláďata se rodí v noře slepá a bezzubá, váží zhruba do 100 gramů a jsou jen lehce ochmýřená. Zpočátku jsou zcela závislá na matce, která je kojí. Vycházet ven z nory se odváží až dva měsíce od narození. Návštěvníci v expozici vidí, jak jsou hravé vydry výbornými plavci. Nerodí se však s vrozenou schopností plavat — plavání je musí jejich matka naučit. „Naše Jana je schopná mláďata vzít do tlamy a ponořit se s nimi do vody,“ popsal výuku plavání a potápění zoolog Karel Kodejš.

Vedle plavání učí samice hrou své potomky také lovit. A to i přesto, že jsou vydry v zoo samozřejmě pravidelně krmené. Při výuce lovu používají kousky kůry nebo klacíky, ale také ryby či kuřecí maso, které dostanou od chovatelů. „Když jsou mláďata malá, samice rybu donese, aby si ji sežrala. Ale když jsou už větší a plavou, tak už jim to nedá zadarmo. S tou rybou před nimi utíká a píská na ně, aby si pro ni přišla. A tak je cvičí v lovu a ve žrádle,“ popsal zoolog Kodejš. Matka se nejdříve ujistí, že jsou mláďata sytá, teprve potom se sama pustí do jídla. Dospělá vydra denně sežere asi kilogram masa.

Samotářská a vysoce teritoriální vydra patří v ČR mezi silně ohrožené druhy. Je mimo jiné bioindikátorem čistoty krajiny. Jeden samec může obývat až stokilometrový úsek řeky. Vydra se umí potopit až do hloubky 15 metrů, pod vodou vydrží až čtyři minuty a uplave 400 metrů. Proti chladu ve vodě ji chrání velmi hustá srst. Vydry se mohou dožít i více než 18 let.