Ne 23. 8. 2026Sandra
Zprávy

SÚRAO zahajuje geologické mapování lokalit, kde se zvažuje jaderné úložiště

ČTK4 minuty čtení21. 9. 2025, 9:05
ilustrační foto
ilustrační foto · Foto: Správa úložišť jaderného odpadu SÚRAO

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zahajuje s Českou geologickou službou geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. V první fázi jde o dvě ze čtyř území, a to Březový potok v Pošumaví na Horažďovicku a Janoch u Temelína. Na lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině se ještě čeká na schválení projektu geologických prací krajským úřadem, což by mělo být do několika měsíců. S hlubinnými vrty správa začne ve druhé polovině příštího roku, teď v soutěži hledá dodavatele.

Zahajované geologické mapování, které provádí pro SÚRAO Česká geologická služba, jsou podle Vondrovice mapovací túry, kdy geologové dokumentují všechny dostupné fenomény ve velmi podrobném měřítku, a to jak horninového prostředí, tak stavy povrchových a podzemních vod. „Tato úvodní fáze potrvá asi dva roky. A mezitím už budou spuštěny i práce se zásahem do pozemků," uvedl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic. Stav geologického prostředí už v minulých měsících zjišťovala firma GeoTec, s níž SÚRAO podepsalo smlouvu loni.

SÚRAO, které má ministerstvem životního prostředí (MŽP) pravomocně stanovené průzkumné území, teď v soutěži vybírá dodavatele průzkumných prací, jednak na hlubinné vrty, jednak na geofyziku. „Po vysoutěžení začnou technické práce," uvedl ředitel. Doufá, že dodavatel bude vybrán co nejdříve. "Nejpozději na podzim bychom měli dostat nabídky a pak záleží na tom, zda budeme v soutěži úspěšní," řekl. Zahájení vrtů neodhadl, protože SÚRAO si ještě musí vyřídit vstupy na pozemky a další. "Viděl bych to ve druhé polovině příštího roku," řekl. Informace o tom, že jen málo firem umí hlubinné vrty až do 1200 metrů, nechtěl ředitel komentovat kvůli soutěži. Tendr se odehrává podle režimu zadávání veřejných zakázek v EU, hlásit se tedy mohou všechny evropské firmy.

O lokalitě by mělo být jasno do roku 2030

Lokalita, kde se úložiště postaví, má být podle aktualizované koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem vybrána do roku 2030. „Pro nás je ale nejdůležitější, aby byly práce vykonány s náležitou kvalitou a pečlivě. Takže ten termín spíše bereme jako orientační. Základní je získat data a v okamžiku, kdy budeme zodpovědně vědět, že víme o lokalitách vše a můžeme vybrat, tak řekneme, která je nejlepší," řekl Vondrovic. Když půjde vše podle plánů SÚRAO, tak je rok 2030 splnitelný. Taxonomie EU nařizuje ČR mít hotové úložiště do roku 2050.

Povolení vstupů na pozemky je podle něj podmínkou pro provádění geologických prací, zásahy do pozemků vyžadují i některé monitorovací práce. Ale třeba obce v lokalitě Březový potok, na jejichž katastrech by mohlo úložiště vzniknout, shodně tvrdí, že geology na své pozemky nepustí. „Na každé lokalitě je více majitelů pozemků. Někteří to neumožní, jiní ano. Dokážeme si poradit," řekl ředitel.

Obce v Pošumaví, které úložiště už 22 let odmítají a proti povolení geologického průzkumu podaly letos v květnu na MŽP žalobu, by chtěly termín výběru finální lokality posunout co nejdále, aby se mohlo například prozkoumat možné další využití odpadů z jaderných elektráren. „Žádná technologie není bezodpadová. Vždy i po přepracování vznikne radioaktivní odpad, který je potřeba uložit v hlubinném úložišti, byť ho bude méně. Ale myslet si, že se najde technologie, která je zcela bez radioaktivního odpadu, tak taková možnost není. Slýcháme to posledních 50 let. A říká se, že za dalších 50 let tu technologii vyvineme, tak uvidíme," řekl Vondrovic.

Technicky je přepracování možné, ale podle ředitele správy je to na rozhodnutí producenta vyhořelého paliva, což je v ČR skupina ČEZ. „A jakmile ČEZ rozhodne o přepracování, tak se tomu samozřejmě přizpůsobíme. Ale tyto informace zatím od ČEZ nemáme," dodal. Podle Vondrovice se od přepracování upouští, třeba ve Švýcarsku ho zakazuje zákon. A i taková země jako Japonsko, které přepracování chce a má, tak 30 let proces vyvíjejí. „Takže to rozhodně není technologie, která by byla jednoduchá, zvládnutelná a bez rizika. A navíc současné bloky neumí přepracované palivo spálit," dodal. Přepracování umí podle něj Francie, Rusko a Británie.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Zanedbaná plocha po letech ožívá. Vzniklo tam první discgolfové hřiště v obvoduZprávy

Zanedbaná plocha po letech ožívá. Vzniklo tam první discgolfové hřiště v obvodu

Velkou proměnou prošla roky opomíjená lokalita v plzeňské části Vinice. Vzniklo tam nové místo pro sport, rekreaci a trávení volného času. Poblíž fotbalového hřiště TJ Košutka vyrostlo vůbec první discgolfové hřiště na území prvního městského obvodu.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněZprávy

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook