Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zahajuje s Českou geologickou službou geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. V první fázi jde o dvě ze čtyř území, a to Březový potok v Pošumaví na Horažďovicku a Janoch u Temelína. Na lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině se ještě čeká na schválení projektu geologických prací krajským úřadem, což by mělo být do několika měsíců. S hlubinnými vrty správa začne ve druhé polovině příštího roku, teď v soutěži hledá dodavatele.

Všech deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku, na jejichž území by mohlo vzniknout úložiště radioaktivních odpadů, podalo dnes na Městský soud v Praze žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že povolilo geologický průzkum a výzkum oblasti, který má brzy začít geologickým mapováním území. Průzkum by měl trvat až dva roky. Žaloba zahrnuje návrh na odkladný účinek zahájení průzkumných vrtů a byla podána dnes ve 12:18, řekl starosta Horažďovic a zástupce Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).

Platforma sdružující odpůrce hlubinného úložiště jaderného odpadu zásadně nesouhlasí s novým plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta hodlá podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí.

Platforma proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu sdružující 51 měst, obcí a spolků chce vyzvat ke schůzce Lukáše Vondrovice, nového ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ten byl jmenován do funkce poté co jeho předchůdce Jan Prachař skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě.

Důvěra starostů i obyvatel obcí z vybraných lokalit ohrožených stavbou hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů dostala další ránu, když ve vazbě skončil ještě s dalšími lidmi ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště.

Milion korun už brzy obdrží každá obec, jež se nachází na území původních devíti lokalit, se kterými se počítalo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Umožní to novela atomového zákona, platící od 1. ledna letošního roku. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat. Oslovení starostové obcí ale uvedli, že o peníze nestojí, důležité pro ně je, aby u nich úložiště nebylo.

Ze čtyř lokalit se bude vybírat ta finální, ve které by mělo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Po dnešním rozhodnutí vlády jsou ve hře lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Na zmíněných místech se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Až do konce volebního období současné vlády nevznikne potřebná legislativa, na kterou už léta čekají obce, na jejichž území by mohlo vzniknout úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru úložiště se opět nedostane ani na jednání vlády. Tento fakt ostře kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti.

To, čeho se 15 let obyvatelé v okolí lokality Březový potok na Klatovsku obávali a proti čemu každoročně protestují, se zase o něco přiblížilo k realitě. Dnes padlo rozhodnutí o čtyřech finálních lokalitách, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu. A jedno z těchto míst se nachází na území Plzeňského kraje.