Odpůrci stavby úložiště jaderného odpadu kritizují spěch s výběrem lokality na úkor obcí i budoucí bezpečnosti

„Členové platformy odmítají také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. S tímto názorem také Platforma proti hlubinnému úložišti seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince,“ informoval mluvčí platformy Petr Klásek. Ten je starostou Chanovic v jejichž okolí se nachází jedna ze čtyř vytipovaných lokalit Březový potok.

SÚRAO připravilo návrh reagující na podmínku urychlit zprovoznění hlubinného úložiště do roku 2050, pokud chce vláda označovat jadernou energetiku jako udržitelnou technologii v rámci taxonomie Evropské unie. Hluboké vrty a experimenty v nich klíčové pro získání geologických dat se mají podle představ Správy realizovat během necelých čtyř let, patrně tedy některé ani odvrtané nebudou. Podle České geologické služby jsou geologické práce důležité pro výběr finální lokality pro úložiště naplánované na sedm let. Pokud má dojít k rozhodnutí již na začátku roku 2028, hrozí nebezpečí, že definitivní lokalita se vybre na základě hodně neúplných geologických dat.

Náměstek sekce jaderné energetiky ministerstva průmyslu Tomáš Ehler potvrdil, že vláda chce v dohledné době novelizovat atomový zákon. Záměr nového zákona, který má posílit práva obcí při jejich zapojení do vyhledávání vhodné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, je připraven. Legislativní rada vlády ho podle něj doporučila schválit. V řádu měsíců by ho mohla projednat vláda.

Zástupci obcí si stěžují, že doposud nebyl předložen návrh zákona, který by zajistil respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje atomový zákon i evropská směrnice o jaderných odpadech. Mluvčí platformy Petr klásek zdůraznil, že vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že posílí práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Bude také vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR. „Proto návrh a přijetí zákona, který by postavení obcí posílil a postavil na rovnoprávnou úroveň stále obce očekávají. A to s tím, že bez souhlasu dotčených obcí nebude na jejich správních územích úložiště umístěno,“ konstatoval Petr Klásek.

„Případné plánované průzkumné práce by měly mít jasně stanovená kritéria výběru vhodného místa pro úložiště. Stát také navrhuje budování dalších jaderných reaktorů, a tím i zvyšování množství vyhořelého jaderného paliva, bez jasné a obecně přijatelné představy o tom, jak problém radioaktivního odpadu vyřešit. Neměly by být prováděny žádné průzkumné práce, dokud nebudou vyřešeny a zákony ošetřeny body vládního prohlášení,“ dodal Klásek.

Pro hlubinné úložiště stát vytipoval čtyři lokality

Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu by mělo vzniknout v jedné ze čtyř předem vytipovaných lokalit na území ČR. Nacházet se má zhruba 500 metrů pod zemí a provoz by mělo zahájit v roce 2065. Vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit, kde bylo se mohlo vybudovat hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Na území Plzeňského kraje se nachází lokalita Březový potok na Klatovsku, dalšími místy jsou pak Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na nich se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality.

Proti vybudování hlubinného úložiště vystupuje ale Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.