Dvě lvice a jednu pumu americkou zabavili ve středu úředníci ministerstva životního prostředí soukromému chovateli z Rokycan. Zvířata propadla do majetku státu na základě rozhodnutí Městského úřadu Rokycany. Důvodem odebrání je nelegální chov zvířat bez povolení k chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči. Zvířata našla nový domov v záchranných centrech CITES. O případu už Plzeňská Drbna informovala dopoledne.

Po stížnostech občanů přistoupily úřady k odebrání dvou lvic a jedné pumy z nelegálního soukromého chovu v Rokycanech. U chovatele ve středu ráno probíhá odchyt těchto zvířat, která se musí před transportem uspat. Akce je v gesci úředníků Ministerstva životního prostředí. Na místě asistuje policie, včetně příslušníků zásahové jednotky.

Požárů skládek odpadů přibývá, proto hasiči začali s jejich kontrolami. Zatím prošli přes šest desítek zařízení, přičemž ve třetině z nich zjistili nedostatky. Udělili také šest pokut v celkové výši 55 tisíc korun, jejich počet pravděpodobně ještě vzroste. Loni vyjížděli hasiči ke 499 hořícím skládkám odpadů, letos do konce července jich bylo už 328. Hořelo i v Plzeňském kraji. Třeba na skládce plastů v Rokycanech nebo u Štěpánovic na Klatovsku.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zahajuje s Českou geologickou službou geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. V první fázi jde o dvě ze čtyř území, a to Březový potok v Pošumaví na Horažďovicku a Janoch u Temelína. Na lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině se ještě čeká na schválení projektu geologických prací krajským úřadem, což by mělo být do několika měsíců. S hlubinnými vrty správa začne ve druhé polovině příštího roku, teď v soutěži hledá dodavatele.

Požárů skládek odpadů přibývá, proto ministerstvo životního prostředí s Českou inspekcí životního prostředí a hasiči do konce roku plánují provést 80 preventivních kontrol provozovatelů těchto zařízení. Loni hasiči vyjížděli k 499 hořícím skládkám odpadů, letos do konce července bylo výjezdů 328 a hořelo i v Plzeňském kraji. Třeba skládka plastů v Rokycanech nebo skládka u Štěpánovic na Klatovsku.

Všech deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku, na jejichž území by mohlo vzniknout úložiště radioaktivních odpadů, podalo dnes na Městský soud v Praze žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že povolilo geologický průzkum a výzkum oblasti, který má brzy začít geologickým mapováním území. Průzkum by měl trvat až dva roky. Žaloba zahrnuje návrh na odkladný účinek zahájení průzkumných vrtů a byla podána dnes ve 12:18, řekl starosta Horažďovic a zástupce Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).

Všichni zastupitelé Plzeňského kraje odmítli průzkum zlatonosných ložisek v Kašperských Horách, o něž mají aktuální zájem tři těžařské firmy. Schválili usnesení, které nesouhlasí s průzkumnými územími ani s případnou těžbou v žádné ze šumavských lokalit. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nedávno průzkum odmítlo, ale dvě ze tří firem se odvolaly a podaly rozklad. Kraj jednoznačně říká, že se na Šumavě zlato těžit nebude.

Speciální pasti na nebezpečnou invazní sršeň asijskou se jako na prvním místě v Česku začaly instalovat v Plzni. Právě zde se totiž poprvé tato sršeň objevila v říjnu loňského roku. Nejnovější nález je z letošního února z Hrádku u Rokycan, šlo o tři jedince zajištěné při vykládce kamionu z Francie. Sršeň asijská představuje značné riziko nejen pro chovy včel, ale i pro volně žijící druhy hmyzu, protože se jimi živí. Klíčový je monitoring míst, kde se sršně už objevily, a likvidace jejich případných hnízd. K tomu mají pomoci i desítky pastí naplněných sladkou návnadou.

Proti průzkumu možné těžby zlata a wolframu v Kašperských Horách na Klatovsku se postavili zastupitelé Plzeňského kraje. Ložiska chtějí podle obcí prověřit tři firmy, které požádaly ministerstvo životního prostředí (MŽP) o stanovení průzkumných území. Vedení města Kašperské Hory, jehož zastupitelstvo loni 14. prosince průzkum území odmítlo, požádalo kraj o podporu. Kraj, město, jeho obyvatelé i šumavský národní park jsou zásadně proti průzkumu a těžbě.