Panasonic otevřel v Plzni novou obří továrnu na tepelná čerpadla za osm miliard

V plzeňské průmyslové zóně Borská pole působí Panasonic od roku 1996. Tehdy šlo o první japonskou investici v ČR. Od té doby až do roku 2022 zde vyráběla japonská společnost televizory. Už v roce 2018 se zahájila výroba vnitřních a venkovních tepelných čerpadel pro domácnosti i průmysl. Teď, po vybudování nového výrobního komplexu, se rozšířila výrobní plocha Panasoniku v Plzni téměř trojnásobně.

Obří výrobní haly o velikostech fotbalových hřišť působí při exkurzi opravdu impozantně a nic podobného jinde v Česku asi nenajdete. Areál ještě není osazen všemi linkami, ale jsou připravené a po růstu poptávky se rozjedou. V současné době jede šest linek, po třech pro vnitřní i venkovní jednotky. V nové továrně má být až 12 linek na výrobu venkovních jednotek a devět na vnitřní.

V areálu aktuálně pracuje více než 700 zaměstnanců a jejich počet bude stoupat úměrně s rostoucí výrobní kapacitou. Většinu tvoří kmenoví čeští zaměstnanci, ale pracují zde vedle japonského vedení i Ukrajinci, Poláci a Vietnamci. Při maximální produkci bude továrna potřebovat počet zaměstnanců zdvojnásobit.

„Původní plány počítaly s vytvořením až 2000 míst při maximální výrobě, ale tyto prognózy významně ovlivnila integrace automatizace. Aktuálně máme v areálu 80 robotů a plánujeme v následujících letech desítky dalších automatizačních projektů. Při jejich implementaci počítáme s nasazením až stovek robotů či strojů, mimo jiné automaticky řízených vozidel a autonomních mobilních robotů pro dodávky materiálu či přepravu hotových výrobků. Ve výrobě komponentů cílíme na plnou, tedy stoprocentní automatizaci,“ vysvětluje Radek Vach, ředitel pro strategii plzeňského závodu Panasonic.

Pro prodeje tepelných čerpadel byly poslední dva roky velmi kritické, zejména rok 2024, kdy třeba v ČR klesly o více než 50 procent. Většina evropských vlád omezila dotace na tepelná čerpadla nebo je zrušila, dále byl pokles způsoben legislativou EU, která oddálila zákaz emisních F-plynů (skleníkových). Od letošního ledna už továrna každý měsíc pociťuje nárůst poptávky téměř ve všech zemích Evropy.

„Jsme optimističtí a připravujeme se na vyšší výrobu," uvedl Vach. Díky rostoucí poptávce v Evropě vyrobí letos plzeňská továrna více než dvojnásobek kusů proti loňsku. Loni to byly vinou propadu trhu desítky tisíc kusů. „Budeme do budoucna přijímat další zaměstnance, protože poptávka poroste o 20 až 30 procent ročně. Letos se prodá v Evropě zhruba 800 000 tepelných čerpadel a v roce 2030 to budou tři miliony kusů," řekl Vach. Panasonic podle jeho slov patří do první trojky evropských výrobců čerpadel.

„Abychom mohli rychle reagovat na potřeby i specifické požadavky evropského trhu, je pro naši značku zásadní mít v Evropě nejen nezávislé vedení obchodních aktivit, ale také kompletní výrobu i vývoj. A mám velkou radost, že v Plzni budeme mít poslední dvě jmenované strategické činnosti takříkajíc pod jednou střechou,“ říká Tetsumasa Mizuta, generální ředitel Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, což je oficiální název plzeňského výrobního závodu.

Rozhodně nejde jen o další montovnu

Nové vývojové centrum v Plzni, které přijde do dvou let na 600 milionů korun, bude zajišťovat v Evropě veškerý výzkum a vývoj značky Panasonic zaměřený na čerpadla typu vzduch–voda. Plánem je zajistit v Plzni kompletní vývoj tepelného čerpadla až po finální produkt. Součástí centra bude i řada testovacích a zátěžových laboratoří. „Výzkum a vývoj, který jsme v Plzni založili loni v červenci, je společně s továrnou, aby se inženýři vzájemně ovlivňovali s výrobou a mohli rychle reagovat," uvedl Vach. Bude postupně nabírat desítky inženýrů elektrotechniků a strojařů, spolupracuje se Západočeskou univerzitou.

Otevření nového areálu a jeho propojení s vývojem evropského významu oceňuje i předseda vlády ČR Petr Fiala, který se společně s dalšími význačnými hosty ujal slavnostního přestřižení pásky. Před hlavním vstupem do areálu potom symbolicky zasadil strom. „Otevření tohoto špičkového závodu na tepelná čerpadla posiluje konkurenceschopnost českého průmyslu, přináší nová kvalifikovaná pracovní místa a potvrzuje, že Česká republika nabízí atraktivní podmínky pro technologicky náročné a inovativní projekty. V České republice chceme podniky, kde vznikají kompletní výrobky s vysokou přidanou hodnotou, podniky propojené s vědou a výzkumem. Naše vláda bude tyto investice i nadále aktivně podporovat,“ konstatoval premiér.

Velkou šanci mají u plzeňské továrny Panasonic také české firmy a čím blíže Plzni, tím lépe. Především z důvodů rychlejší i snazší logistiky a nižší ekologické zátěže přepravy je lokalizace klíčová. V současnosti pochází více než 55 procent subdodávek z ČR nebo Evropy. Cílem pro nejbližší roky je zvýšit tento podíl na 85 procent. To je samozřejmě velká příležitost pro české firmy.

K novému areálu i plánovaným příležitostem pro české firmy se vyjádřil i Daniel Kůs (Piráti), radní města Plzně pro Smart City a podporu podnikání: „Těší mě, že závod nebude žádnou montovnou, ale špičkovým výrobním provozem s integrovaným výzkumem a vývojem. Navíc podle mých informací až 70 procent komponentů si vyrábí Panasonic in-house, a to jen podtrhuje, jak velkou šanci české firmy v rámci výroby mají. Obzvlášť ty z Plzeňska, které to mají logisticky nejblíže.“

Japonské investice v ČR

Japonsko patří společně s Německem a USA mezi tři největší zahraniční investory v Česku a konkrétně Panasonic je největším japonským investorem. Společně s investicí do nového závodu činí souhrnný objem investic společnosti Panasonic v ČR více než 27 miliard korun. „Společnost Panasonic od svého vstupu na český trh investovala celkem do dvanácti projektů a napříč republikou nabídla už bezmála 9500 pracovních míst,“ říká Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.