Hrozivá povodeň roku 1890 zaplavila stovky domů a nahrnula do města metr písku

První varovné zprávy přinesl 2. září telegram z Dobřan. Lidé v záplavových oblastech začali ihned jednat, stejně jako na městské plovárně, kde se na případnou velkou vodu připravili velmi důkladně. „Byla silněji upevněna – byly otevřeny dveře kabin, bylo vyneseno náčiní a sama plovárna byla upevněna na 18 místech jak provazy, tak řetězy. Mimoto u ní byla držena stráž mající na starosti odstrkování toho, co s sebou velká voda přinese,“ popisuje Archiv města Plzně.

Během dne začala voda stoupat a proud nabíral na síle. Okolo šesté hodiny večerní už celé okolí města vypadalo jako ohromné jezero. O síle vodního živlu svědčí fakt, že mu neodolala ani zmíněná plovárna. Na dnešním mostě U Jána byly rovněž hlídky, které odstrkovaly nečistoty přinesené vodou. O půl deváté večer k němu připluly trosky plovárny a zatarasily celý pravý mostní oblouk a částečně i ten levý. 

„Voda se tak v Radbuze vyšplhala na 4,9 metru nad normální stav. Ihned se započalo s odklízením plovárny a uvolněním mostního oblouku, aby voda mohla alespoň částečně odtékat, jelikož most byl jedinou komunikací spojující Pražské předměstí s centrem města. Následně byly uzavřeny oba dřevěné mosty přes Mlýnskou strouhu – Červený (již neexistující) a Královský,“ pokračují archiváři. 

Voda zaplavila také dnešní spodní část Americké ulice u nádraží a Sirkovou ulici s okolními zahradami. Podle historiků s sebou unášela nejen trosky, ale například i klavír z hostince. Rozlila se před dnešní budovou Západočeského muzea a valila se dál přes nábřeží až do dnešní Pražské ulice, kde dosahovala výšky jednoho metru. Pod vodou byl i městský park.

O dopravu v zaplavených ulicích se starali muži na loďkách. Během dopoledních hodin převáželi obyvatele z nejvíce zasažených budov. Podle městského archivu takto evakuovali 52 lidí. Brzy ale začala voda opět ustupovat. Už 4. září mohli lidé částečně procházet ulicemi a pustili se do odklízení následků povodně.

Poškozený most i metr písku v městském parku

Velké škody utrpěl dřevěný most přes Mlýnskou strouhu, který se prolomil. Všechny lávky a mosty musely po povodni projít důkladnou kontrolou, že je bezpečné se po nich pohybovat. Na silnicích zůstaly výmoly a obrovské škody utrpělo mnoho domů a obchodů.

V parku na Obzině, kde rostl ukázkový zelený trávník, zůstala po opadnutí vody metrová halda písku. Okrasné křoviny byly zanesené bahnem, slámou a obilím. „Hlavní stromová alej zmizela úplně a Radbuza si prorazila novou cestu do Mže skrz městský park. Tak vznikl tzv. Cíp, který se stal během povodní úplným ostrovem. Úplně zničena byla také Budilova divadelní aréna,“ shrnuli archiváři.

Velká voda roku 1890 zaplavila v Plzni cekem 240 domů, 132 sklepů, 50 krámů, 82 bytů, osm maštalí, jednu ohradu, jednu dílnu a jedno skladiště. V plzeňském pivovaru byly v nových částech sladovny vlivem spodní vody roztrhané podlahy. Na místě zbořeného mostu přes Mlýnskou strouhu byl následující rok postavený nový, železný.

Katastrofa se opakovala o 112 let později

Ještě dnes má mnoho Plzeňanů v živé paměti srpen 2002, kdy do města dorazila voda. Celkem bylo od 8. do 13. srpna zaplaveno 1509 hektarů území, tedy 11 procent rozlohy Plzně. Nejhůře na tom byly části Koterov, Božkov a Roudná. Pod vodou se ocitl i střed města – Denisovo a Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. 

ZprávyFOTO: Ničivá povodeň obrovskou silou zasáhla před 21 lety Plzeň i okolí. Byli jsme při tom

Kromě mostu Milénia se uzavřely všechny mosty přes řeky, kolabovala doprava i zásobování. Jen několik centimetrů chybělo k tomu, aby rozvodněná řeka zaplavila úpravnu vody a připravila město o pitnou vodu.

Povodně tenkrát způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila i víc než tisíciletá voda, nepřišel nikoho o život ani nebyl těžce raněn.