Budování lesních tůněk, políčka pro zvěř i těžba dřeva, městské lesy mají plán na deset let

Autoři | Foto Správa veřejného statku města Plzeň

Jak bude vypadat hospodaření v plzeňských městských lesích v dalších deseti letech? O tom už mají lesníci jasno. Celkem se starají o 4092 hektarů pozemků, které vedou od Stodu až k Rokycanům. Historické lesní pozemky má Plzeň například také u Kokotských rybníků. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice. Rostou v nich nejčastěji borovice či duby.

Nový dokument předepisuje rozsah a způsob péče nejen o lesy hospodářské, ale i o ty rekreační. „Lesní hospodářský plán je nástroj vlastníka lesa i jeho správce, který mu říká, jak v něm hospodařit a těžit dřevo v rámci daných zákonných norem. Popisuje jednotlivé části lesa, navrhuje, jak v nich zlepšit části porostů. Nechává však lesníkům určitou volnost, jak dle zkušeností a odborných znalostí mohou zlepšit podmínky pro růst lesa a také zdravotní stav stromů, které v nich rostou,“ popisuje vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) Milan Sekáč.

V Plzni je málo laviček, a ty, co zůstaly, okupují bezdomovci a jiné pochybné existence. Takový názor se teď šíří po sociálních sítích. Faktem ovšem je, že k výraznému úbytku městského mobiliáře nedošlo. Kdo na něm sedí, jde ale jen těžko ovlivnit....

To se týká například i budování malých lesních tůněk, které zadrží v lese více vláhy, nebo i zřizování mysliveckých políček pro zvěř, která pomáhají snížit škody způsobené volně žijícími zvířaty na mladých stromech. To lesníkům snáze umožní i novela lesního zákona.

„Na jejich obnovu lesů i druhovou skladbu odpovídající dané lokalitě klademe velký důraz, a to i s ohledem na klimatickou změnu. To, co v městských lesích dělat smíme či musíme, nám určuje lesní hospodářský plán,“ doplnil náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).

Lesní plán Plzeň vysoutěžila za téměř 2,5 milionu

Lesní hospodářský plán musí připravit a nechat schválit každý vlastník lesa v ČR, který vlastní více než 50 hektarů lesních pozemků. Plzeň vysoutěžila s cenou 2 430 890 korun včetně DPH jako zpracovatele firmu Plzeňský lesprojekt, a.s., která plán připravovala celý rok 2024, další tři měsíce trvalo jeho projednávání.

„Její odborní pracovníci museli důkladně projít všechny části městských lesních porostů, popsat je a tyto analýzy použít při zpracování návrhu nového lesního hospodářského plánu,“ vysvětlil vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství SVSMP Richard Havelka.

V lesní školce využívají speciální systém závlahy, stromy jsou pak odolnější

Správci městských lesů přicházejí s novým způsobem pěstování sazenic stromů. V lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře v Plzni vybudovali za 600 tisíc korun takzvanou mostovou závlahu. Díky ní mohou připravit větší množství obalovaných sazenic, které se...

V návrzích jsou pak zohledněny jak produkční, tak i mimoprodukční funkce lesa jako například klimatické, biologické, ochrana půdy před erozí, či ochrana vodních zdrojů, ale i rekreace. „Pro vlastníka jsou povinné a nepřekročitelné takzvané závazné ukazatele vyplývající z vytvořeného plánu. Mezi tyto závazné ukazatele patří například etát, tedy maximální množství dříví, které smí vlastník za období platnost i plánu, tedy dobu deseti let, s ohledem na vyrovnanost a nepřetržitost vytěžit. Dále mezi závazné ukazatele patří i podíl melioračních a zpevňujících dřevin při výsadbách a také i množství výchovných zásahů – prořezávek,“ doplnila mluvčí magistrátu Monika Krausová.

Lesní hospodářský plán má podobu textovou a mapovou. Mapy se liší od běžných turistických map, obsahují zákresy lesních porostů dle předpokládaného, mapy dle jednotlivých stanovištních podmínek a také zákresy schválených těžebních zásahů. Ty určují, kde může vlastník lesa kácet a kolik dřeva smí vytěžit.

„Navazujeme na práci našich předků, k nimž patřil i plzeňský lesní rada profesor Josef Sigmond. Jen díky tomuto historickému majetku mají obyvatelé našeho města les na dosah. Navíc během letních veder vyhledávají les jako prostor s přírodní klimatizací hlavně starší lidé, protože v něm bývá o 2-5 stupňů méně,“ uzavřel Tolar.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky městské lesy, zeleň ve městě, těžba dřeva, kůrovec, historické lesy, lesníci, lesní hospodaření

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.