Prezident Petr Pavel přijede na motorce na Šumavu. Zúčastní se odhalení nového pomníku

Autoři | Foto Zdeněk Roučka

Na motorce dorazí prezident Petr Pavel se svým doprovodem 7. června na Šumavu, kde se na území zaniklé obce zúčastní dopoledne Dne svobody na Zhůří. Na místě je památník připomínající krvavou bitvu z 5. května 1945 ve které zahynulo 10 amerických vojáků 90. pěší divize. Krátce po poledni přejede prezident k obci Prášily, kde bude v místě bývalé osady Gruberg odhalen nový pomník na památku další bitvy z konce války. Během ní Američané zabili 21 německých vojáků.

„Letos je to 25 let od okamžiku, kdy byl odhalen původní pomník na Zhůří. V roce 2022 prošel rekonstrukcí. Den svobody na Zhůří, je spíše takový happening, přátelské setkání lidí, přátel Šumavy a zastánců demokratických hodnot. Jde také o připomenutí toho, že v tomto místě stávala živá obec, která byla bohužel po válce zlikvidována. Minulý rok jsme oficiálně pozvali prezidenta Petra Pavla a on naše pozvání přijal,“ uvedl organizátor akce Zdeněk Roučka, který stojí i za vznikem obou památníků.

Akce na Zhůří začíná oficiálně v 10.45, prezident Petr Pavel by měl přijet krátce před 11. hodinou. „Prostor kolem památníku v délce 150 metrů bude uzavřen. Ten den bude na silnici mimořádně volný průjezd. Kdo přijede ve směru od Starého Brunstu nebo z opačné strany od Staré Huti, tak může s automobily parkovat po pravé straně po celé délce silnice. Kdo chce stihnout obě akce, tak máme jedinou radu. Aby si auto při parkování otočili proti směru jízdy, aby z akce odešli dříve a mohli tak odjet na Prášily,“ radí lidem za organizátory Pavel Valdman, starosta Hartmanic. Pro všechny účastníky setkání je připraven pamětní list. 

Na parkoviště Slunečná v zaniklém Grubergu u Prášil se očekává příjezd prezidenta ve 12.20. „Odhalíme zde pomník připomínající poslední velký boj 90. pěší divize. Zároveň je to i pomník, který připomene zbytečnou smrt 21 německých kadetů ve věku 21 - 24 let. Pomník je na prostoru 6 x 4 metry, obklopují ho kameny. Kamenná deska má český a anglický text, uprostřed je velký znak 90. pěší divize. Na jednom kameni úplně při zemi jsou pak jména padlých německých vojáků. Rád bych zdůraznil, že to v žádném případě není pomník padlých Němců. Jména tam jsou jen pro zdůraznění síly té válečné tragédie, kdy zabíjení pokračovalo až do posledních dnů války,“ informoval Zdeněk Roučka. Součástí památníku je i velká infotabule s popisem celého příběhu.

Po bitvě na Grubergu pohřbili místní Němci padlé německé vojáky do hrobů, které se nacházely v místě současného parkoviště. Navršená zemina z hrobů byla ještě v květnu 1945 srovnána s okolním terénem. Zmizely i kříže, na kterých byly helmy zabitých vojáků. Osada Gruberg byla po odsunu Němců zcela zničena. Utajené hroby postupně zakryla vegetace a stromy. V srpnu 1994 se podařilo těla německých vojáků exhumovat. Ostatky vojáků wehrmachtu byly následně pohřbeny ve vojenské části hřbitova v Mariánských Lázních.

Bitva na Zhůří

A co se vlastně stalo v dnes již neexistující obci Zhůří nedaleko od Železné Rudy? Už 4. května 1945 se v prostoru kolem Zhůří dostala do potyčky s německými důstojnickými kadety 2. jízdní průzkumná eskadrona, která měla ve výzbroji kolové obrněnce M8. Američané museli ustoupit a přišli o dva transportéry M8 a o čtyři jeepy. Měli i několik raněných, později i dva padlé a zajaté. To hlavní ale mělo přijít až druhý den.

„Když šli 5. května Američané z 90. pěší divize do další akce, zřejmě o předchozím incidentu neměli poznatky, nebo situaci s očekávaným závěrem války trestuhodně podcenili. Přišli do Zhůří a viděli domy ověšené bílými prapory. Na návsi a na okraji vesnice stály dva transportéry M8 a jeepy. Šlo o stroje ukořistěné Němci o den dříve. Teprve na poslední chvíli si vojáci všimli toho, že na čele jedné M8 je křídou provokativně namalovaný hákový kříž. Byla to léčka,“ říká publicista a badatel Zdeněk Roučka, který se bitvou na Zhůří podrobně zabýval.

Američany na Zhůří překvapila střelba z kulometu z ukořistěného M8. Američané zalehli do mělkého příkopu u silnice. Hned první dávkou bylo zabito sedm Američanů. Později padli ještě další tři. Na místě bylo ještě dalších deset zraněných. „Za normální situace by se Američané stáhli a požádali by o podporu dělostřelectva. Byl to pro ně obrovský šok a roztrpčení. Během krátké doby se zformovali a zahájili protiútok pomocí kulometů a minometů. Ve vesnici se regulérně bojovalo několik hodin. Výsledkem bylo zřejmě 24 mrtvých Němců - důstojnických kadetů. Přesný počet nelze zjistit. Dalších 70 padlo do zajetí,“ popsal boj Roučka.

Bitva na Grubergu

Další bitva se strhla 6. května 1945 dopoledne, když postupovali vojáci 358. pluku velmi obezřetně od Prášil do vnitrozemí. Měli za úkol toto území vyčistit a proniknout dál. Na Gruberg a okolí mířila rota B v počtu 200 Američanů. Když se přiblížili k prvním domům, uvítala je střelba. V některých domech na ně čekali mladí „fahnenjunkeři". Američané se stáhli zpět k Prášilům. Šlo o osvědčenou taktiku, ustoupit a nepřítele překvapit taktickým úderem. Po krátké době zaútočili ze dvou stran.

Z jednoho domu ostřeloval Američany kulomet, další němečtí vojáci stříleli z pušek a samopalů. Nevýhodou junkerů bylo, že se opevnili asi ve dvou domech uprostřed osady, či v jejich blízkosti. Postupně byli sevřeni v obklíčeni a museli logicky prohrát. Boj skončil asi v 11.30 hod. Američané měli šest raněných, z toho dva velmi těžce. Oba pěšáci ale svá těžká zranění přežili.

„Během divoké střelby 11 německých mladíků padlo. Další se postupně stáhli do vnitřku domů. Tam se podle hlášení odehrály i scény, kdy američtí pěšáci vtrhli dovnitř a způsobili tam střelbou zblízka krvavé peklo. Snaha některých Němců vzdát se přišla až příliš pozdě! V boji s největší pravděpodobností padlo asi 21 mladých junkerů. Z toho jedenáct v boji. Dalších deset patrně utrpělo těžká zranění a rozezlení Američané je nechali zemřít. Je také možné, že je z pomsty za padlé spolubojovníky zastřelili,“ uvedl k druhé operaci Roučka.

Později se objevilo šokující obvinění, že zajaté Němce prosící o život zmasakrovali po boji v Grubergu černošští vojáci. Ti je měli údajně podřezat noži. Tuto nepotvrzenou senzační verzi o masakru na Grubergu publikoval i seriál o zmizelé Šumavě. V domě rozhodně nemohli vraždit černošští vojáci. Vzhledem k rasové segregaci v americké armádě černí vojáci plnili v drtivé většině funkce týlových praporů. Zajišťovali stavební práce, přepravu vojenského materiálu, zásob a provoz prádelen. „Pokud by američtí vojáci podřezali zajaté vojáky, šlo by o těžký zločin. Čekal by je válečný soud a tvrdé tresty za vraždy,“ dodal Roučka.

Dne 6. května 1945 obsadila část 358. pluku s kavaleristy bez většího odporu Rejštejn a po kruhovém obklíčeni v 17 hod. Kašperské Hory. Do zajetí bylo vzato na 1100 nepřátel.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky pomník Gruberg, pomník Zhůří, prezident Petr Pavel, Šumava, Němci, silnice, střelba

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.