Slavný Hurvínek oslavil 2. května své 99. narozeniny. Muzeum loutek v Plzni mu proto dopřálo cestu kolem světa. První destinací je Česká škola bez hranic v Bruselu. V následujícím roce se vydá na putování po dalších českých školách po světě, čímž oslaví kulatou stovku. Cestu populární loutky budou moct lidé sledovat skrze Instagram.
Dvojice Spejbl a Hurvínek patří mezi nejznámější české loutky, které se proslavily i v zahraničí. Dne 2. května 2026 to bude přesně 100 let od okamžiku, kdy Hurvínek poprvé vystoupil na jevišti plzeňského divadla. Řezbář Gustav Nosek loutku z vlastní iniciativy vymyslel a vyřezal ji pro Josefa Skupu, který ji přiřadil k již vystupujícímu Spejblovi. Vznikla tak nerozlučná dvojice „komického taťuldy a bystrého synka“, která získala světový věhlas.
„Spejbl a Hurvínek poprvé překročili hranice naší země v září 1928, kdy se jako výstavní exponáty podívali na výstavu v Baden-Badenu. V říjnu 1929 následoval zájezd do Paříže u příležitosti kongresu UNIMA. Ve 30. letech 20. století pak Josef Skupa uskutečnil několik krátkodobých zájezdů do zahraničí – belgického Liége (1930), do Vídně (1932), slovinské Lublaně (1933) či do tří pobaltských zemí – Litva, Lotyšsko, Estonsko (1935)," připomíná Markéta Formanová, vedoucí Muzea loutek, pobočky Západočeského muzea v Plzni.
V letech 1945 ̶ 1956 se loutky podívaly také do Anglie, Skotska, Polska, SSSR, Rumunska, Francie, Maďarska, Švédska, NDR nebo do Západního Berlína. Po smrti Josefa Skupy, již s Milošem Kirschnerem a Martinem Kláskem, následovaly zájezdy také do exotických zemí.
Divadelní představení Spejbla a Hurvínka byla přeložena do více než dvaceti světových jazyků, a Spejbl a Hurvínek tak ovládají například i čínštinu, arabštinu nebo japonštinu. Tato slavná dvojice hostovala ve více než 30 zemích světa na čtyřech kontinentech.
Jméno Hurvínek dostala postavička teprve časem. O jeho původu se traduje několik verzí. Podle pamětníků se mu ze začátku říkalo Spejblík nebo Spejblátko. Hurvínek vznikl podle jedné verze ze staročeského Hurvín. Bývalý Skupův kolega Karel Koval tvrdil, že se vyvinulo z jeho sousloví "třikrát hurá do vínku...". A trochu pikantnější varianta pak tvrdí, že původně a výhradně v zákulisí bylo počáteční písmeno hošíkova jména K.
Ze začátku nebylo ani zřejmé, jestli je Hurvínek opravdu Spejblův syn. To si prý vymysleli až diváci. Po čtyrech letech doplnila dvojici Hurvínkova kamarádka Mánička, na jejíž tvorbě se podílel i Jiří Trnka a nechyběl ani pes Žeryk. Za Kirschnerovy éry dostali Spejbl a Hurvínek další posilu, Mániččinu babičku paní Kateřinu, která se divákům představila v roce 1971.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám