Loni se jim podařilo zachránit před sekačkou 420 srnčat, spolek z Plzeňska vyráží do terénu i letos

„Jarní senoseče probíhají od konce dubna až do zhruba poloviny července, což je bohužel v době, kdy srny takzvaně kladou mláďata, která pak ukrývají na loukách ve vysoké trávě, aby je ochránila před predátory. Během prvních dnů života srnčata nevydávají žádný pach a instinkt jim velí přikrčit se v případě hrozícího nebezpečí v travním porostu a být neviditelná,“ vysvětluje Petra Schiffnerová ze spolku Stop sečení srnčat Plzeňsko s tím, že i vycvičení myslivečtí psi mají problém srnče v trávě najít.

„Je to strategie, která velice dobře funguje před predátory, avšak neobstojí před moderní zemědělskou technikou. Ani starší srnčata nemají před sekačkami většinou šanci, stroje jsou rychlé a z kabiny traktoru má řidič minimální šanci mládě zahlédnout. Srnče přikrčené v trávě sekačka přeseká, jedná se o velice trýznivou smrt, jelikož často nedochází k okamžitému úhynu. Není pochyb, že se jedná o týrání zvířat, které je však obecně tolerované, protože “tak to prostě je”. Mláďata, která jsou velice křehká a bezbranná, však potřebují naši maximální ochranu,“ zdůrazňuje Schiffnerová.

Dobrovolníků není nikdy dost

„Momentálně probíhají přípravy na nadcházející sezónu. Do našich řad se hlásí noví dobrovolníci, minulý víkend proběhlo školení nových pilotů. Dobrovolníků samozřejmě není nikdy dost. Jsme rádi za každého jednoho nového nadšence, který alespoň občas doplní naše řady. Pokud nám to kapacity dovolí, rádi bychom rozšířili naše působení na co nejvíc regionů Plzeňského kraje,“ uvedla.

Jaro je pro spolek velmi hektickým obdobím. Na loukách se pohybují už před pátou hodinou ráno, kdy také vzlétávají drony s termokamerou. „Bez něj je naprosto minimální šance mláďata v porostu objevit. Dříve se chodilo v rojnicích, ale až využití dronů s termokamerou ukazuje, jak moc je pouhé procházení neefektivní. Ve vysoké trávě srnče snadno přehlédnete, můžete stát kousek od něj a nevidíte ho. Zatímco dronem s termokamerou srnče dokážete lokalizovat s maximální přesností,“ upozorňuje Schiffnerová,

Když pilot dronu srnče objeví, vyšle dobrovolníky, kteří srnče odchytí a umístí do přepravního boxu. Je také důležité, aby dobrovolníci manipulovali se srnčaty správně a co nejkratší možnou dobu, protože pro mládě a i pro jeho matku je to velký stres. Přepravní boxy se srnčaty umisťují po dobu sečení na bezpečné místo a vypouští je co nejdříve je to možné, tedy ihned po posečení plochy.

„Po seči je vracíme do přibližné lokality, kde jsme je našli. Na posekané pole ne, protože tam by byla snadným terčem predátorů. Nosit mláďata do záchranných stanic není žádoucí. Cílem je, aby se zvěři co nejmíň ublížilo a nezpůsobilo trauma,“ doplňuje člen spolku Roman Legát. Větší srnčata sama odbíhají ihned po vypuštění. Srna se zpravidla drží poblíž a celý proces sleduje. „Jakmile jejího potomka vypustíme, najde si ho a odvede. Srna má velmi silný mateřský pud a zkušenosti ukazují, že i poté, co je se srnčetem manipulováno a stráví několik hodin v přepravce, srna ho bez problému přijme,“ ujišťuje spolek.

Spolek limituje počet dronů

Jak už bylo řečeno – drony jsou obrovskými pomocníky při pátrání po ukrytých mláďatech. Přístroje ale něco stojí, proto je spolek rád za každou pomoc. „V letošním roce nás velmi významně podpořil Plzeňský kraj finančním darem, který nám pomůže z větší části pokrýt náklady na pořízení dronu s termokamerou. Také spolupracujeme se starosty měst a obcí plzeňského regionu, kteří nás také podporují,“ doplnila Schniffnerová. Zároveň běží také sbírka na pořízení bezpilotního letounu. Spolek můžete podpořit ZDE.  

„Klíčová je pro nás spolupráce jak s mysliveckými spolky, tak se zemědělci. Mnoho zemědělců neohlašuje termíny sečí, byť je to ze zákona povinné. Myslivecká sdružení často nemají možnost zajistit ochranu zvěře před sečením v potřebném rozsahu anebo ochranu zvěře při senosečích zkrátka neřeší. Naopak nás těší skutečnost, že mnohé myslivecké spolky si spolupráci s námi pochvalují. Vidí totiž, že možnost efektivní záchrany srnčat existuje. Věříme, že se nám v letošním roce podaří navázat na loňskou spolupráci, kdy náš spolek fungoval prvním rokem a vše se teprve zabíhalo,“ dodává závěrem Petra Schiffnerová.