Lesy, které budou lépe odolávat klimatické změně. Takový záměr mají plzeňští lesníci, kteří mění způsob pěstování sazenic v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře. Přešli totiž na strojovou výrobu obalovaných sazenic lesních stromů. Takové dřeviny se pak lépe ujmou a více vydrží. Plzeň je jedním z největších vlastníků lesů mezi městy a obcemi v Česku. Lesníci každoročně vysadí průměrně 400 tisíc sazenic jehličnanů i listnáčů.
„Nyní zahajuje provoz linka, která seje do velkokapacitních květníků, takzvaných sadbovačů, semena borovic, modřínů, jedle a smrku. S využitím nové mostové závlahy, kterou jsme pořídili loni, jsme tak schopni připravit pro naše lesy víc odolnějších sazenic lesních stromků s kořeny v substrátu. Právě tyto sazenice se díky rašelinovému substrátu a vláze v ní, kterou si nesou s sebou, lépe ujímají. Lesní porosty tak obnovíme rychleji,“ vysvětluje Aleš Tolar (STAN), náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Stromky pěstované v takzvaných sadbovačích mají kolem kořenů rašelinný bal a při výsadbě do lesa se mnohem lépe uchytí než prostokořenné holé stromky. Významné je to zejména v suchých letech, které jsou stále častější. „Další výhodou je, že zpočátku rostou rychleji, čímž uspoříme prostředky na sekání buřeně okolo vysazených stromků,“ vysvětlil Milan Sekáč, vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně (SVS).
„Vloni jsme zvýšili podíl těch obalovaných oproti prostokořenným z 20 procent na přibližně 40. Letos na podzim jich chceme mít již 60 až 70 procent. Do budoucna bychom chtěli poměr obalovaných sazenic stále navyšovat. Bez strojového vybavení včetně mostové závlahy by to šlo jen těžko,“ podotkl Sekáč.
Lesní školka Čtyrák vznikla před rokem 1947 a postupně se zvětšovala. Na nynější rozloze 4,07 hektarů tam pěstují sazenice lesních stromů. Nejvíce je sazenic borovic a dubů. Pěstují se také sazenice jedlí, smrků, buků, lip, modřínů a douglasek. Většina jich pak skončí v plzeňských městských lesích.
„V naší lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře máme asi milion sazenic lesních stromů. Nejstarším jsou čtyři roky. Většinu tzv. prostokořenných sazenic jsme dosud pěstovali v řádcích, které je nutné několikrát do roka zbavit plevele. Není to jednoduchá práce, zvláště v horkých letních dnech, a sehnat na ni schopné lidi, je stále větší problém,“ řekl Vít Fišer ze SVSMP, který lesní školku Čtyrák řídí.
Letos připraví pracovníci lesní školky na secí lince přibližně 200 tisíc sazenic borovice, modřínu, jedle a smrku. V tomto roce také vybudují druhé pole s mostovou závlahou, které umožní dál navyšovat výrobu sadebního materiálu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?