Nejstarší uměle založený park v Plzni čeká třetí etapa revitalizace. Vznikl už v roce 1833

„Parky jsou naše bohatství a chceme je mít v co nejlepším stavu. Pokračuje proto v rozsáhlé revitalizaci Lochotínského parku, která právě vstupuje do třetí etapy. V ní chceme upravit plochu zhruba o velikosti 3,2 hektaru pod Lochotínským pavilonkem. Lokalitu prosvětlíme a kromě nových trvalkových záhonů s jarními cibulovinami, samopnoucích popínavých rostlin a stříhaných živých plotů vynikne v blízkosti Kilometrovky dosud nenápadná malá vodní tůňka,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).

S ohledem na bezpečnost návštěvníků parku se uskutečnil důkladný dendrologický průzkum. Přerostlé a poškozené stromy nahradí nové mladší stromy a keře. „Stávajícím vzrostlým stromům se na ploše parku mnohdy nedostává adekvátního prostoru, aby mohly vytvářet pěkně pravidelné koruny tak typické pro parky. Podobně jako v některých našich lesích je i zde problémem stejnověkost dřevin. Bylinné patro pod nimi kvůli nedostatku světla chudne. Některé stromy tak čeká odborný řez," vysvětlila městská dendroložka Silvie Kuchtová z Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně.

„V parku mají vzniknout plochy s parkovým i pobytovým trávníkem. Již brzy na jaře zde pokvetou první cibuloviny, v létě jej pak zkrášlí porosty trvalek a stříhaných keřových plotů, Kromě květin a keřů tu má být nově zasazeno přes osmdesát stromů,“ upozornila Irena Tolarová ze Správy veřejného statku města Plzně, která projekt revitalizace parku koordinovala. „I když některé revitalizace našich parků provázely obavy veřejnosti, čas ukázal, že se lidé s novou podobou parku rychle sžijí. Revitalizace Lobezského parku byla dokonce oceněna titulem Stavba roku Plzeňského kraje 2018.“

Lochotínský park je součástí městské památkové zóny Lochotín, která kromě parku zahrnuje sousední zahradní vilovou čtvrť. Třetí etapa revitalizace parku se týká plochy od Lochotínského pavilonku podél Karlovarské až k ulici Pod Vinicemi. Patří do ní také část na druhé straně ulice Pod Vinicemi zahrnující i vyústění aleje Kilometrovka.

První etapa revitalizace parku, která probíhala v roce 2015 zahrnovala obnovu některých romantických prvků parku z doby jeho vzniku, jako jsou například Artušův stůl hudební pavilon nebo poustevníkova jeskyně. V září 2015 byly díky soutěži mladých zahradníků Lipová ratolest rozšířeny parkově upravené plochy i na dosud nevyužívanou louku nad parkem. Tam vzniklo 5 odpočívadel s lavičkou a trvalkovými záhony. Na jaře 2016 byla plocha doplněna o dětské herní prvky. První etapa zahrnovala zhruba třetinu parku v jeho severní a severozápadní části. Obnoveny byly parkové cesty, srážkové vody ze všech cest jsou sváděny do tůní ve spodní části parku.

Druhá etapa revitalizace parku probíhala v roce 2021 a zahrnovala vytvoření dětského hřiště ve spodní části parku. Dále obnovu parkových cest, instalaci pobytového mobiliáře a informačních tabulí.

Historie Lochotínského parku

Roku 1832 založil purkmistr Martin Kopecký (jeho busta stojí před Lochotínským pavilonkem) akciový okrašlovací spolek, jehož prvním úkolem bylo zbudování lázní a parků na Lochotíně. Za podpory spolku zde bylo v letech 1832-49 společně s parkem postaveno několik lázeňských objektů. Ve vyhlídkové poloze nad městem byl postaven soubor budov s empírovou Síní přátelství, restaurací, vyhlídkový gloriet a sloupová kolonáda. Protože myšlenka provozování lázní v Plzni ztroskotala, prodal akciový spolek v roce 1849 Lochotínský park Měšťanskému pivovaru. V té době se park rozrostl až k ústí dnešní Kilometrovky a byl zdoben umělým vodopádem, romantickou poustevníkovou jeskyní, Artušovým kamenným stolem a kapličkami.

Na konci 19. století se park dále rozrůstal ve směru k dnešnímu amfiteátru a k Luftnerce. V roce 1882 byl postaven velký skleník pro tropické rostliny a vyhlídkový pavilon Belveder. S městem byl park propojen dvěma alejemi, které byly vysázeny plzeňským okrašlovacím spolkem v roce 1876 alej v dnešní Lochotínské ulici, v roce 1890 alej Kilometrovka. V 60. letech 20. století byla v západní části parku oddělena botanická a později také zoologická zahrada. V 70. letech minulého století byl areál značně porušen při stavbě nové komunikace na Karlovy Vary. Byla zbourána restaurace s velkým společenským sálem a skleník.