Podezřelým úmrtím Jana Masaryka se zabývali také plzeňští vědci, vraždu tehdy nepotvrdili

„K opětovnému otevření případu vedlo objevení nových diplomatických a zpravodajských archiválií z USA, Velké Británie a Francie. Cílem je porovnat tyto nové informace s dosud zjištěnými skutečnostmi a odhalit tak případné nové souvislosti, jež by mohly přinést odpovědi na některé dlouho nezodpovězené otázky,“ sdělila Policie ČR v tiskové zprávě.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je útvarem Policie ČR, věc prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu vraždy.

Případem se zabývali i plzeňští vědci

První poválečný ministr zahraničí zemřel po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci. Co se v bytě stalo, je stále tématem řady spekulací. Na rozdíl od dobové verze se například vyšetřování z let 2001 až 2003 přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn. Jeho smrtí se později zabývaly desítky odborníků, třeba i vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU).

„S využitím exaktních metod jsme došli k tomu, že sebevraždu rozhodně nelze vyloučit a že je reálnou variantou Masarykova úmrtí. A pokud se jednalo o vraždu, musela proběhnout jinak, než jak ji popisovalo poslední vyšetřování,“ uvedl Jan Špička z výzkumného centra NTC v roce 2021, což je také rok, kdy kriminalisté případ naposledy odložili.

Vědci prováděli experimentální měření za pomoci dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr. Díky němu měřili a počítali zrychlení při různých variantách skoku. Foto: ZČU

Badatelé při své práci vycházeli z archivních zdrojů a dostupné literatury. Získali kromě jiného fotodokumentaci, klíčové výpovědi, schémata a původní pitevní protokol. Těžištěm jejich práce pak bylo vlastní měření v Černínském paláci v Praze a v laboratořích ZČU, a to s využitím biomechanických modelů a počítačových simulací.

Vědci prokázali, že před pádem stál Jan Masaryk na vnější římse v prostoru mezi okny Černínského paláce asi 1,3 metru od okraje otevřeného okna koupelny. Dále zjistili, že nebylo zapotřebí vnější síly útočníka, aby jeho tělo bylo nalezeno ve vzdálenosti 2,4 metru od zdi druhého nádvoří, a konečně, že způsob vraždy vyhozením nebo vystrčením z okna se jeví jako značně nereálný.

Mnoho vyšetřování, mnoho verzí

Z jednoho dokumentu podle Aktuálně.cz vyplývá, že Masaryk měl před smrtí prudkou hádku s třemi muži. „Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!" křičel údajně Jan Masaryk v předvečer své smrti. Autor záznamu vycházel ze svědectví svého nejmenovaného zdroje, jemuž převyprávěl Masarykovy údajné výkřiky Bohumil Příhoda, tehdejší Masarykův komorník. Kdo byla trojice mužů, na které údajně Masaryk křičel, záznam neuvádí. Lze také jen hádat, co odmítal podepsat.

Britská tajná služba údajně zase pracovala s poznatkem, podle něhož Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu, a poté byl z okna vyhozen. Další příběh přináší tajná depeše z americké ambasády v Londýně sepsaná 5. dubna 1948. Zněla, že Masaryk před smrtí jedné Američance žijící v Praze napsal dopis, že při nejbližší příležitosti opustí Československo. „Komunisté se o vzkazu dozvěděli. Dotyčnou ženu navštívili, než ho stačila zničit. Poté několik ruských a českých agentů navštívilo Masaryka, jehož tělo následně skončilo na nádvoří s modřinami na krku," uvádí depeše. Pitevní zpráva se přitom o modřinách na Masarykově krku nezmiňuje.