Záchranáři už řešili několik případů otrav houbami, mohou způsobit nevolnost i trvalé následky

„My všichni, co milujeme houbaření, se konečně můžeme plně věnovat našemu koníčku, který bych někdy i přirovnala k šílenství. V uplynulém víkendu ale došlo v našem kraji k několika zdravotním obtížím po konzumaci hub,“ potvrzuje Andrea Divišová z krajské záchranky.

Muchomůrku růžovku (masák) mnohdy lidé zaměňují za zákeřnou muchomůrku tygrovanou. Foto: goat.cz, Česká mykologická společnost

Každoročně skončí v péči lékařů několik lidí, kteří sebrali do košíku třeba muchomůrku tygrovanou, jež se tváří jako jejich oblíbená pochoutka a přísada do polévek či omáček. „Záměna muchomůrky růžovky za muchomůrku tygrovanou je ta vůbec nejčastější, ke kterým dochází. Nejvíce otrav je právě způsobeno tímto. Muchomůrka tygrovaná je dost jedovatá houba a u slabších jedinců nebo těch, kteří mají jiné zdravotní komplikace, to může skončil velmi špatně,“ uvedl již dříve pro Plzeňskou Drbnu mykolog Martin Bartůšek. Muchomůrku tygrovanou houbařské atlasy popisují jako prudce jedovatou.

Základním rozdílem je prstýnek pod kloboukem. Ten mají obě houby. Zatímco růžovka, tedy masák, má límeček příčně pruhovaný, jedovatá muchomůrka ho má hladký.

Muchomůrka zelená a její bílá forma. Právě tu lidi zaměňují se žampiony. Foto: Česká mykologická společnost

Jednou z našich nejjedovatějších a nejnebezpečnějších hub je muchomůrka zelená. „Ač je to k nevíře, nejčastěji bývá muchomůrka zelená zaměňována za jedlé bedly, například za bedlu vysokou. Typické zeleně vybarvené plodnice muchomůrky zelené mohou být zaměněny také za jedlé zelené holubinky,“ upozorňuje Radim Dvořák na webu České mykologické společnosti. Světlá forma muchomůrky zelené zase může vést k záměně se žampionem.

Nejznámějším poznávacím znakem je u muchomůrky zelené takzvaný kalich smrti, který najdete na spodní části nohy. Kalich tvoří ji jedna poměrně tenká blána a houbu obepíná jen volně, není k noze pevně přirostlá. Většinou sice kalich smrti alespoň trochu vyčnívá nad povrch, ale může být i celý schovaný. Proto je nutné vždy vyjmout  ze země celou houbu.

Žampion zápašný při poškrábání zežloutne. Foto: Česká mykologická společnost

Mezi další často zaměňované druhy patří také žampiony. Problémy může způsobit například žampion zápašný. „Za 1-3 hodiny po požití se objeví nevolnost a úporné zvracení, průjmy jsou spíše výjimečné. Žaludeční křeče mohou způsobit život ohrožující perforaci žaludečního vředu. V žádném případě nelze pečárku zápašnou doporučit ke sběru,“ uvádí Česká mykologická společnost. Žampion zápašný roste poměrně hojně. Poznat ho můžete podle toho, když dolní část nohy nebo klobouk po poškrábání intenzivně zežloutne. Pro tento druh je také typický zápach. Jedlé žampiony jsou cítit po anýzu či mandlích. Pro žampion zápašný je ale typický karbolový zápach.

Co neznám, nesbírám

Pro sběr hub platí jedno zásadní pravidlo. Pokud si nejste jistí, houbu nesbírejte. Nespoléhejte se ani na aplikace, které si zadarmo můžete stáhnout do chytrého telefonu, nemusí být totiž vždy spolehlivé. „Houby jsou tak individuální a proměnlivé, že bych se na aplikaci nespoléhal. Rozhodně platí, že nesbíráme nic, čím si nejsme naprosto jistí, že známe,“ varuje mykolog. 

„Ale tady musím vypíchnout mykologickou poradnu na Facebooku. Tam pošlete fotku houby a určí ji zkušení houbaři a mykologové. Díky tomu pak máte tu jistotu, o jakou houbu se jedná. Aplikace podle mě funguje tak na 50 procent. A v houbách nechcete mít jen padesátiprocentní jistotu,“ podotýká YouTuberka Lucie Drozdová z Tachovska, která vystupuje jako „Šumavská houbička“.