Desítky lidí z ulice dostaly druhou šanci díky azylovému domu Patronus, pomáhá závislým na alkoholu

Paní Helena je jednou z osmi žen, které prošly azylovým domem Patronus. Bez přístřeší se ocitla kvůli rodinným neshodám. Po lahvi s alkoholem sáhla až na ulici. Její zdravotní stav nebyl dobrý a mohlo to pro ni skončit fatálně. O azylovém domě se dozvěděla díky terénní pracovnici. Jakmile se tam ubytovala, začala řešit své zdraví, zapojovala se do komunitních setkání a přišla zkrátka na jiné myšlenky.

„Alkohol se mi začal najednou hnusit a omezila jsem i kouření cigaret. Až odejdu z azylového domu, bude se mi nejvíce stýskat po lidech, kteří tady jsou, protože jsou všichni super, mám je ráda, hezky se mnou mluví, a teď jim píšu básničky,“ svěřila se Helena. Teď žádá o poskytnutí bydlení v rámci housing first přes jinou neziskovou organizaci v Plzni. „Na ulici se už nikdy vrátit nechci,“ říká rozhodně.

„Většina z nich si prošla silnými traumaty jako je zneužívání nebo domácí násilí.“

Azylový dům Patronus nabízí svým klientům multidisciplinární přístup, proto je uživatelům služby od samého počátku fungování k dispozici zdravotní sestra a adiktolog, který poskytuje poradenství nejen uživatelům azylového domu, ale i sociálním pracovníkům.

„Cílem adiktologického poradenství v Patronusu není abstinence, nýbrž harm reduction, tedy minimalizace rizik, orientované intervence, kontrolované pití. Intervence se zaměřují na motivaci ke změně dosavadního způsobu konzumace alkoholu, a to směrem k bezpečnějšímu pití, redukovanému pití až po úplné vysazení alkoholu. Abúzus alkoholu (nadměrné užívání) může být důsledkem života na ulici nebo příčinou, proč se na ulici dostali,“ vysvětluje adiktoložka Karolína Vodičková

„Většina osob, se kterými jsem za rok pracovala, měli v anamnéze řadu traumatických událostí, například různé formy zneužívání, zanedbávání v dětství, domácí násilí, ztrátu pečující osoby atd. I samotné bezdomovectví je traumatická událost. V České republice je alkohol vysoce dostupný a společensky tolerovaný a patříme mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Roční spotřeba dosahuje v průměru 10 litrů etanolu na jednoho obyvatele, a to včetně dětí a seniorů.  Alkohol pije denně nebo téměř denně sedm až 10 procent dospělých osob,“ zdůraznila Vodičková.

Jediný svého druhu v ČR

Azylový dům Patronus ve Wenzigově ulici v Plzni postavilo město za necelých 120 milionů korun. Provoz sociální služby vede Armáda spásy. Právě té se podařilo vybudovat první službu svého druhu, která je specifická svou nízkoprahovostí, kdy se pomoci dostává lidem, kteří problémově užívají alkohol.

„Azylový dům Patronus je v České republice unikátním projektem a po roce jeho fungování se potvrzuje, že je projektem skutečně prospěšným. Nový domov v něm má aktuálně osm žen a osmnáct mužů, avšak během jednoho roku byla služba poskytnuta již 41 lidem. Získali tím jedinečnou šanci se z ulice znovu zapojit do normálního života, a v tomto jim pomáhá a všemožně je podporuje Armáda spásy, která azylový dům pro město provozuje,“ uvedla radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková (STAN).

Nová kampaň chce zbořit předsudky o bezdomovcích, všichni nejsou líní alkoholici, říkají tvůrci

Úterý, 10. října 2023, 17:30ZprávySpolečnost

Feťáci, alkoholici a lidé, co nechtějí nic dělat. Takové jsou časté předsudky o bezdomovcích, který jen v Plzni žije zhruba 400. Téměř třetinu z nich tvoří cizinci, přičemž v drtivé většině jde o Slováky. Ke Světovému dni bezdomovectví připravilo...

„Jsme rádi, že jsme touto cestou vykročili a věříme, že má smysl. O službu je zájem a některým svým uživatelům může změnit život a dát novou naději do života. Do budoucna by bylo skvělé, kdyby se tato služba otevřela i v dalších městech,“ domnívá se ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.

„Lidé se už nemusí štítit si vedle nich sednout v tramvaji.“

Celkově přijali v domově přes 120 žádostí o poskytnutí služby. Jak už bylo řečeno, zařízení pomohlo 41 lidem. Z toho bylo 33 mužů a osm žen. Jejich průměrný věk činil 52 let. „Pokud by se soudilo podle jejich zdravotního stavu, četnosti jeho řešení v rámci spolupráce se zdravotní sestrou azylového domu a při individuálních schůzkách se sociálními pracovníky, zdál by se u mnohých z nich zdravotní věk vyšší. U 15 uživatelů se zdravotní stav řešil dlouhodobě ve zvýšené míře, u dvou byl dokonce přiznán příspěvek na péči. S klienty pracujeme na zlepšení osobní hygieny, většina z nich je aktuálně ve stavu, že se člověk nemusí štítit si vedle nich sednout v tramvaji, což považuji za největší dosavadní úspěch služby,“ uvedla ředitelka azylového domu Patronus Petra Drvotová.

Bezdomovci Tonda a Stáňa mají po letech znovu střechu nad hlavou, malý domek pomohli sami postavit

Úterý, 21. května 2024, 06:31ZprávySpolečnost

Roky žili na ulici a přespávali pod mostem. Před pár měsíci ale využili příležitost a zapojili se do projektu Safety First. V rámci něj dvojice plzeňských bezdomovců pracovala na stavbě malého dřevěného domku, který nově stojí na odstavném...

Řádné zaměstnání si našlo sedm uživatelů. Dva z nich mají dlouhodobé brigády. Dalších pět jich pravidelně dochází na veřejnou službu od úřadu práce, čímž si zvyšují své pracovní návyky. Jelikož se jedná o specifickou skupinu osob, není možné, aby pracovali všichni, a to ať už z hlediska zdravotního stavu nebo pracovních návyků.

„S uživateli azylového domu spolupracujeme i v tématu vlastního pití alkoholu. Množství vypitého alkoholu významně omezili čtyři z nich, tři během spolupráce se sociálními pracovníky řešili nástup do léčby závislosti. Jedním z hlavních cílů uživatelů je najít následné bydlení dlouhotrvajícího rázu, ne však jiný azylový dům. Ve spolupráci s městem Plzní žádá o městský byt osm uživatelů a další tři žádají o sociální byt případně péčovou pobytovou sociální službu,“ dodala Drvotová.