Tajemným listonohům připomínajícím pravěké trilobity se daří v přírodě díky dělostřeleckému pluku

Vzácní lupenonožci se vyvíjejí z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. Z naší krajiny už téměř vymizeli. Ale v Brdech se listonohům daří díky dělostřeleckému pluku.

„Je to paradox. Tento kriticky ohrožený druh totiž najdete na místech, která si lidé se vzácnou přírodou obvykle nespojují. Narazit na ně můžete především ve stávajících či bývalých vojenských cvičištích, třeba právě v chráněné krajinné oblasti Brdy. Dříve obývali dešťové kaluže na pastvinách, nezpevněných cestách nebo v polích. Ty ale z naší upravené krajiny mnohde zmizely, vhodné podmínky tak listonohům vytvářejí pojezdy těžké vojenské techniky, po nichž zůstávají vyjeté koleje, které se zaplní vodou,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Listonoh letní je poměrně velký korýš, měří okolo deseti centimetrů. Mezi dvěma hlavníma očima je malé třetí oko. Tělo mu kryje krunýř, zadeček zakončují dva dlouhé štěty. Pod krunýřem se skrývá až stovka nohou. Potravou listonohů jsou řasy, organický materiál ze dna i malí bezobratlí, při jejichž hledání listonozi často ryjí ve dně. Proto jsou louže s listonohy často zakalené.

Listonozi jsou odděleného pohlaví. Po oplození kladou samičky vajíčka vytřepáváním na dno do vyhloubených jamek. Vajíčka velká jen něco okolo 0,5 mm jsou obalena lepivým sekretem a sedimentem, což zvyšuje jejich šanci na přežití během vysychání. Samičky jich denně vyprodukují až 250. Protože jsou listonozi krátkověcí a jejich životní cyklus nebývá delší než 30 dní, jsou schopni reprodukce už od devátého dne života.

„Během sezóny se v osluněných loužích vymění dvě až tři generace listonohů. Zimu, stejně jako suchá období, přežívají pouze velmi odolná vajíčka. Ta zároveň umožňují šíření listonohů na nová místa. Například do Brd se tak listonozi zřejmě dostali pomocí vajíček, která se přichytila v Polabí na kola aut či pásy tanků. Děkujeme 13. dělostřeleckému pluku, že pojezdy vojenské techniky pomáhá udržovat v Brdech pro listonohy vhodné prostředí,“ uzavírá Bohumil Fišer.