Dlouhodobá sucha, vedra a minimum srážek si vybírají svou daň a řada menších vodních toků je na svém historickém minimu nebo téměř úplně vyschla. Dotýká se to i raků, kteří se snaží najít vodu a přežít. Ochránci přírody z CHKO Český les proto varují, aby lidé na raky nesahali a nesnažili se je přenést do jiné lokality. Nevědomky by tím totiž mohli přispět k šíření závažného onemocnění, proti kterému jsou naše původní druhy zcela bezbranné.

Je to jeden z nejvzácnějších ptáků, kteří v Česku hnízdí. Čáp černý je velmi plachý, proto si staví hnízda hluboko v lesích a vysoko v korunách stromů, třeba v Brdech. Najít je není tak snadné jako jejich příbuzného čápa bílého. Přírodovědci ale ze zkušenosti vědí, kam zaměřit svou pozornost. V těchto dnech kroužkují mláďata, která zatím tráví čas na hnízdě. Rostou ale velmi rychle. Mláďata čápa černého kroužkovali experti také na Plzeňsku.

Mlok skvrnitý je u nás silně ohroženým druhem. Vinu na tom nese především lidská činnost spojená s kácením lesů a znečišťováním přírodních toků, jezírek či studánek. Někde jim však lidé jdou naproti. Například v městském rybníčku Olšovka v lese u Zábělé v Plzni se těmto obojživelníkům nyní dobře daří a podobně jsou na tom i v Brdech, kde se ochránci přírody s rýči pustili do obnovy tůněk, v nichž se mloci rozmnožují.

S trochou nadsázky lze říct, že voní tak silně, až se z toho hlava točí. V brdských lesích právě kvete lýkovec jedovatý. Nízký keřík zdobí drobné růžovofialové květy, později se na nich objevují červené peckovice, které vypadají lákavě, ale jsou prudce jedovaté. Dospělého člověka může zabít i pozření pouhých několika bobulí. Ani do vázy se lýkovec nehodí, protože obsahuje látku, která při doteku dráždí kůži.

Do brdských hvozdů se vrátil čáp černý a podle dosavadních pozorování je to vůbec první jedinec tohoto druhu, který se letos objevil na území České republiky. Tento velmi plachý obyvatel lesů tráví zimu v Africe a jeho návrat je pro přírodovědce vždy skvělou zprávou. Tajemní čápi černí jsou v naší přírodě silně ohroženým a zvláště chráněným druhem.

Brdy letos slaví hned dvě kulatá výročí. Usnesením vlády z února 1926 tam vznikl vojenský prostor, v lednu 2016 pak chráněná krajinná oblast Brdy. Dnes se tam nachází rozsáhlá síť turistických tras, které vedou například k cenným vojenským objektům. Mezi nimi je i takzvaný Benešák, který můžete znát z filmu Obecná škola.

Brdy slaví letos hned dvě kulatá výročí. Usnesením vlády z února roku 1926 tam vznikl vojenský prostor a od ledna 2016 chráněná krajinná oblast Brdy. Dnes je tam rozsáhlá síť cykotras, které vedou například k Padrťským rybníkům nebo k zámečku Tři Trubky, kde se lze ubytovat v pokoji, kde pobýval prezident Masaryk.

Bobr během krátké doby vyprojektoval a postavil to, co nějakou dobu připravovali ochránci přírody. Díky jeho hrázím se totiž podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským Rybníkem v CHKO Brdy. Zároveň tím ušetřil zhruba 30 milionů korun. Této kuriozity si všimla i zahraniční média. O českém bobrovi se tak dočetli například čtenáři Zeit im Bild, New York Times, The Guardian nebo National Geographic. A teď se dokonce dostal mezi deset dobrých světových zpráv roku 2025. Žebříček sestavila švédská tisková agentura TT.

Některá zvířata na procházce v lese běžně nepotkáte. Správci Chráněné krajinné oblasti Brdy se proto pochlubili snímky z fotopastí. Před objektivem se procházela třeba liška, divoké prase či jelen.

Na první pohled by se mohlo zdát, že vojenský výcvik a ochrana přírody nejdou dohromady. Nejen v Brdech, ale i na jiných místech se ukazuje pravý opak. Díky aktivitám 13. dělostřeleckého pluku Jaselský, se daří v Brdech zachovat unikátní bezlesí, které poskytuje útočiště celé řadě vzácných druhů.