Před 100 lety začali v Brdech působit dělostřelci, posledních 10 let je tam CHKO
Brdy slaví letos hned dvě kulatá výročí. Usnesením vlády z února roku 1926 tam vznikl vojenský prostor a od ledna 2016 chráněná krajinná oblast Brdy. Dnes je tam rozsáhlá síť cykotras, které vedou například k Padrťským rybníkům nebo k zámečku Tři Trubky, kde se lze ubytovat v pokoji, kde pobýval prezident Masaryk.
V roce 1926 vznikla v Brdech dělostřelecká střelnice, ačkoli proti jejímu zřízení protestovaly okolní obce i někteří umělci. V parlamentu tehdy neuspěl ani návrh na zřízení národního parku, který měl zamezit vojenskému využití. Bylo zde šest cílových ploch - Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované byly v poslední době zakonzervované a nevyužívané.
Brdská vrchovina se táhne v délce téměř 80 km mezi Prahou a Plzní, nejvyšším vrcholem je Tok (865 metrů), o málo nižší je hora Praha (862 metrů).
Za okupace během druhé světové války německá armáda zavedla zákaz vstupu do celého prostoru. V roce 1940 vojenský prostor rozšířila o území dalších 11 obcí. Objekty však nebyly zbořeny, po válce se mohli vystěhovaní vrátit. Po válce byla střelnice nadále využívána v původním územním rozsahu z doby před válkou a vstup na území mimo cílové plochy byl opět povolen. K vojenskému území byly postupně připojeny zkonfiskované lesy hořovického velkostatku včetně zříceniny hradu Valdek. Zákaz vstupu pro veřejnost platil zde v letech 1940–1945 a 1950–2015, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích.
Z dosavadního vojenského prostoru byl 1. července 1950 vytvořen vojenský újezd Brdy. Území vojenského újezdu Brdy bylo v roce 1952 rozšířeno, a to mimo jiné i o pětici obcí - Hrachoviště, Kolvín, Padrť, Velcí a Záběhlá. Ještě téhož roku následovalo vysídlování a demolice. V 50. a 60. letech bylo nedaleko obce Strašice vybudováno podzemní velitelské stanoviště tzv. Československého frontu a v 70. letech 20. století byl u obce Míšov vybudován sklad určený pro sovětskou jadernou munici. Rozloha vojenského újezdu činila 260 km2 (podle rozlohy to byl třetí největší z pěti vojenských újezdů v ČR).
Na okraji újezdu měla být umístěna americká radarová základna. V roce 2009 USA od její výstavby upustily.
CHKO Brdy vznikla 1. ledna 2016 na území zrušeného vojenského újezdu Brdy ve středních Brdech a dvou přírodních parků v jižních Brdech. Předmětem ochrany je přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků. Symbolem CHKO Brdy je vzácný rak kamenáč, který se nachází i v jejím logu.
Prostor chráněné krajinné oblasti zasahuje do katastrálních území 34 obcí ve Středočeském a Plzeňském kraji. Vznik CHKO Brdy schválila vláda v říjnu 2015 a CHKO byla zřízena na začátku roku 2016 spolu se zrušením vojenského újezdu.
Předmětem ochrany je přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin - kosatec sibiřský, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý a škeble rybničná. Na území Brd se také nachází zřícenina raně gotického hradu Valdek ze 13. století nebo přírodní rezervace Padrťské rybníky.
Vojenský prostor vznikl v Brdech usnesením vlády z 19. února 1926, od roku 1950 byl vojenským újezdem. Rozloha vojenského újezdu byla 260 kilometrů čtverečních a žilo v něm jen asi 30 obyvatel. Zhruba 90 procent území bývalého újezdu tvořil les, zbylou část využívala armáda.
Je zde pět přírodních rezervací, tři přírodní památky a 16 evropsky významných lokalit. Území CHKO se člení do čtyř zón ochrany přírody, výrazná souvislá většina území spadá do III. zóny, která zabírá přes 84 procent rozlohy. CHKO Brdy je z naprosté většiny zalesněná, pouze s ostrůvky bezlesí a zemědělskou krajinou na okrajích. Celé území je navíc minimálně osídlené, nebo alespoň velmi málo v porovnání s ostatní krajinou.
V Brdech se nachází rozsáhlá síť cyklotras, která měří stovky kilometrů, přičemž v roce 2020 bylo nově vyznačeno 270 km nových cyklotras s 12 trasami, které vedou k Padrťským rybníkům nebo Třem Trubkám. Využívají je i pěší turisté. Nové značení zavede cyklisty například k vodním nádržím Octárna a Pilská nebo loveckému zámečku Tři trubky, který nechal vystavět tehdejší majitel zdejších lesů, hrabě Jeroným Colloredo-Mannsfeld.
